Spustíme tendr na dostavbu Dukovan, rozhodl kabinet

Vláda Petra Fialy (ODS) na středečním jednání schválila, aby ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) podnikl potřebné kroky k vyhlášení tendru na výstavbu bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Na rozhodnutí kabinetu se čekalo, nyní ho akceleroval ruský útok na Ukrajinu a související hrozba energetické krize.

„Na základě stanoviska vlády může dát stát prostřednictvím ministra průmyslu a obchodu pokyn k zahájení tendru. V blízké době se obrátím na investora projektu, tedy firmu Elektrárna Dukovany II, vlastněnou společností ČEZ,“ řekl. Doplnil, že současné bloky elektrárny Dukovany je třeba odpojit nejpozději v roce 2045.

Význam jádra pro české hospodářství zesílila ruská agrese proti Ukrajině a očekávaný propad dodávek ruského zemního plynu do Evropy – v kombinaci s evropským ekologickým plánem známým jako Green Deal, který zase odsunul spalování uhlí.

„Jasně se ukazuje, že energetika je jednou ze základních otázek národní bezpečnosti. Nedostatečná diverzifikace energetického mixu jakékoliv země vede k její zranitelnosti. Jakákoliv závislost na energetických dodávkách z Ruska je strategicky nebezpečná,“ poznamenal ministr.

Ruská účast je pro vládu nepředstavitelná

Bezpečnostní rada státu už minulý týden projednala bezpečnostní charakteristiky a záruky na výběrové řízení dodavatele stavby nového bloku. Mezi uchazeče patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse.

„Jsem opravdu velmi rád, že se nakonec přes původní neochotu minulé vlády povedlo nalézt takové řešení podmínek tendru, které podrobilo podrobnému bezpečnostnímu přezkoumání jednotlivé dodavatele. Opravdu si nedovedu představit, že bychom dnes zahajovali tendr na dostavu nového jaderného bloku české jaderné elektrárny, kterého by se zúčastnila státní firma Ruské federace,“ uvedl Síkela.

Prezident Miloš Zeman loni v září podepsal takzvaný nízkouhlíkový zákon. Ten mimo jiné prostřednictvím bezpečnostních záruk počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína, které byly mezi zájemci o přihlášení se do tendru, mezi tyto státy nepatří.

Fiala dříve uvedl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024, s vydáním stavebního povolení se počítá v roce 2029. Zkušební provoz je podle něj nutné spustit v roce 2036.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...