Žádostí o osobní bankrot ubývá. Před dvěma lety se možnost oddlužení otevřela pro lidi s nižšími příjmy nebo důchodce. Zvýšený zájem se ale zastavil se začátkem epidemie. I proto vláda loni navrhla zkrácení procesu oddlužení z pěti na tři roky. Poslanci už ale zákon do voleb neprojednají.
Hlavním důvodem malého zájmu o oddlužení je u lidí s exekucemi výše takzvané nezabavitelné částky. U lidí v exekuci je vyšší než u těch, kteří se rozhodli situaci řešit osobním bankrotem. Dalším důvodem je povinný prodej dlužníkova majetku.
„Bavíme se tady o televizorech, telefonech, autech, o věcech, které se zpravidla prodají za mizivou částku, ale dlužníka to logicky stresuje,“ vysvětluje insolvenční správce Michal Žižlavský.
Po změně pravidel žádaly soud o osobní bankrot tři tisíce lidí měsíčně. Během uplynulého roku jejich počet klesl o třetinu.
Poslanci změnu nestihli
Změnu trendu mělo podle vlády přinést zrychlení insolvence o dva roky. Ve sněmovně však návrh leží už od listopadu. Zkrácení insolvence alespoň pro podnikatele je přitom od soboty povinné v celé Unii. Česko požádalo o roční odklad.
„Zvlášť v situaci, kdy podnikatelé, živnostníci zkrachují, protože už se nevzpamatují po covidu, tak je ten odklad opravdu trestuhodný,“ domnívá se analytik problematiky dluhů organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.
Rychlejší oddlužení i pro spotřebitele odmítá například advokátní komora nebo zástupci věřitelů. Podle nich by lidé v oddlužení splatili ještě méně než dnes. Během posledních dvou let uspokojení věřitelů v insolvenci kleslo pod padesát procent.
