Příprava stavby nové ranveje na Letišti Václava Havla se zatím musí zastavit

1 minuta
Události: Spor o novou ranvej
Zdroj: ČT24

Územní řízení na stavbu nové ranveje na pražském Letišti Václava Havla nemůže pokračovat. Nejvyšší správní soud zamítl žádost letiště na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tu podalo letiště společně se Středočeským krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic poté, co krajský soud zrušil aktualizaci zásad územního rozvoje Středočeského kraje, v nichž se vymezovala plocha pro stavbu ranveje.

Meritorně o kasační stížnosti soud dosud nerozhodl. Letiště i přes současné rozhodnutí se stavbou ranveje dál počítá.

Tomu se zatím úspěšně brání pražské městské části Nebušice a Suchdol, jejichž obyvatele provoz letiště zatěžuje. Krajský soud zrušil aktualizaci kvůli tomu, že kraj nezohlednil některé zdroje hluku a emisí. Stavbu dráhy mělo letiště naplánovanou na rok 2025, cílem bylo zvýšit kapacitu letiště. Vedle stavby nové ranveje za devět miliard chystá letiště rozšíření druhého terminálu za 16 miliard korun. To by mělo být dokončeno do roku 2028.

Krajskému soudu vadilo především nedostatečné zhodnocení možné kumulace dopadů z provozu na nové dráze a na blízké železnici a dálnici. V zásadách podle soudu schází vyhodnocení dopadů na hlučnost a ovzduší v okolí.

Letiště chtělo odkladný účinek do doby, než ve věci rozhodne Nejvyšší správní soud. Úterní zamítnutí žádosti ovšem bere na vědomí. 

Letiště Praha i po tomto rozhodnutí nadále počítá s realizací svého dlouhodobého rozvoje, včetně výstavby paralelní dráhy, která by měla být zprovozněna v roce 2028. Zároveň Letiště Praha čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci kasační stížnosti.
Roman Pacvoň
mluvčí Letiště Praha

Letiště usiluje o stavbu nové ranveje dlouhodobě a argumentuje nutností zvýšit kapacitu. Například loni se dostalo na hranu kapacity, protože odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Letos to bude kvůli pandemii covidu-19 mnohem méně.

Podle dřívějšího vyjádření starosty Nebušic Viktora Komárka nelze bez řádného posouzení všech negativních vlivů na životní prostředí o další dráze ruzyňského letiště rozhodovat. Starosta Suchdola Petr Hejl označil projekt paralelní dráhy za přežitý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 50 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...