Veřejné telefonní budky příští rok skončí. Stát přestane dotovat jejich provoz

Veřejné telefonní budky by měly v příštím roce skončit. Rada Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) tento týden rozhodla, že je stát jako takzvanou univerzální službu přestane dotovat. Operátor O2 je v takovém případě neplánuje dál provozovat, nyní má 1150 budek. Ombudsman k tomu uvedl, že chce postup ČTÚ prověřit.

„V případě neuložení povinnosti neplánujeme tyto telefonní budky nadále provozovat. Kromě snižujícího se počtu hovorů jsou dalším důvodem k rušení vysoké nároky na údržbu a boj s vandalismem. Výnosy z volání by tak ani zdaleka nepokryly náklady na údržbu a provoz. Proto budeme raději investovat do rozvoje služeb, které lidé skutečně využijí,“ řekla agentuře ČTK mluvčí O2 Lucie Jungmannová.

Už na konci minulého roku operátor O2 zrušil 2750 telefonních automatů, které provozoval komerčně mimo univerzální službu, tedy bez dotace státu. Přístroje i budky dodavatelská společnost postupně demontovala a zajistila jejich ekologickou likvidaci. Letos O2 provozuje budky už jen v obcích do 200 obyvatel. Jeden automat stát dotuje zhruba 9000 korunami ročně.

Až co řekne ombudsman

Ombudsman Stanislav Křeček na začátku června oznámil, že záměr ČTÚ zrušit od příštího roku povinnost provozovat veřejné telefonní automaty prověří. Podle něj takovému kroku musí předcházet důsledné ověření, že služba skutečně není potřebná nebo že je dostatečně zajištěna jinak.

„Chápu, že jsou modernější prostředky elektronické komunikace a veřejnost upouští od využívání telefonních automatů, jejichž provoz je víc a víc nákladnější. Mám ale za to, že v některých oblastech, zejména nepokrytých dostatečným mobilním signálem, a v určitých, například krizových, situacích mají telefonní automaty stále své místo a opodstatnění. Před jejich zrušením má být nade vší pochybnost ověřeno, že je veřejnost nepotřebuje, existuje jejich alternativa, či že jsou dostatečně dostupné na komerčním základě. Nestačí jen argumentovat narůstající finanční nákladností jejich provozu,“ uvedl Křeček.

Nejvíce budek bylo na přelomu století

Nejvíce telefonních automatů provozovala O2 na přelomu století, kdy fungovalo přes 30 tisíc budek. Od té doby se jejich počet kvůli klesajícímu využití v souvislosti s nástupem mobilních technologií snižuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 4 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 6 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 17 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
19. 3. 2026

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
19. 3. 2026Aktualizováno19. 3. 2026
Načítání...