Výroba oceli loni v Česku klesla o osm procent. Letos sektor tvrdě zasáhla pandemie, tvrdí oceláři

Výroba surové oceli v Česku loni meziročně klesla o osm procent na 4,6 milionu tun, například u ocelových trubek byl propad ještě větší, a to o 16 procent. Za prvních pět měsíců letošního roku se podle předběžných dat výroba surové oceli v Česku propadla o dalších šest procent a dosáhla 1,9 milionu tun. Odvětví významně zasáhly dopady koronavirové krize, sdělila Ocelářská unie hájící zájmy výrobců.

Oceláři uvedli, že po výrazných ztrátách, které utrpěly evropské i české hutě v roce 2019, začal letošní rok nadějně díky mírnému zvýšení poptávky v prvních dvou měsících. V březnu ale ocelářský sektor tvrdě zasáhla pandemie koronaviru, kdy poptávka v EU postupně spadla o polovinu.

Podniky včetně tuzemské Liberty Ostrava proto omezily výrobu a až 40 procent zaměstnanců v ocelářství bylo propuštěno nebo pracuje na zkrácený úvazek, podotkla Ocelářská unie.

Uvedla, že ceny oceli v Evropské unii jsou momentálně v řadě produktových kategorií pod hranicí výrobních nákladů evropských hutí. Navíc během května začala díky oživení produkce v Číně stoupat cena železné rudy, která v červnu přesáhla sto dolarů za tunu, což je o pětinu víc než počátkem května.

„Evropský ocelářský průmysl fatálně zasáhla kombinace kolapsu poptávky v odběratelských odvětvích a propadu cen oceli a drahých vstupů. Bohužel oživení nelze čekat dříve než v prvním čtvrtletí příštího roku, a i to je hodně optimistické,“ řekl ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

V červnu očekávají oceláři ještě horší výsledky

Nejcitelnější pokles výroby oceli v Česku letos podle unie zatím nastal v dubnu a květnu, kdy meziročně klesla o 11, respektive devět procent. Červnové výsledky budou ale ještě horší, a to jak v Česku, tak v Evropě, odhadují oceláři. Unie uvedla, že základním problémem globálního trhu s ocelí zůstává nadbytečná kapacita –⁠ řada zemí restartovala výrobu díky státní pomoci a nezanedbatelnou část vyrábí na sklad.

„Evropský trh zůstává nejotevřenějším na světě a objemy bezcelních kvót absolutně nereflektují tržní situaci,“ uvedl Urban. „Kvůli krátkozrakému přístupu Evropské komise k revizi ochranných opatření jsme promeškali příležitost hodit topícímu se evropskému ocelářství záchranný kruh. Vážně to ohrožuje strategické průmyslové odvětví, které v EU představuje 2,6 milionu přímých a nepřímých pracovních míst,“ uvedl předseda představenstva ostravské společnosti Vítkovice Steel Dimitrij Ščuka.

Do Česka se podle Ocelářské unie loni dovezlo sedm milionů tun výrobků z oceli, přičemž dovoz ze zemí mimo EU po několika letech zaznamenal pokles. Hodnota oceli vyvezené z Česka loni dosáhla 96,2 miliardy korun, klíčovým trhem i nadále zůstávají členské země EU, kam mířilo 90 procent exportu.

Světová produkce surové oceli dosáhla loni 1,87 miliardy tun, proti roku 2018 jde o nárůst o 3,4 procenta. Pozici zdaleka největšího světového producenta oceli potvrdila Čína, která vyrobila 996 milionů tun, což je o 8,3 procenta více než rok předtím a zároveň přes polovinu globální produkce. Loňská výroba v Evropské unii proti tomu klesla na 158 milionů tun surové oceli, což je o pět procent méně než předloni.

Ocelářská unie je sdružení, které hájí zájmy českých a slovenských výrobců a zpracovatelů oceli. Mezi největší členy patří Liberty Ostrava, Třinecké železárny a Vítkovice Steel, členem jsou ale i vzdělávací a výzkumné instituce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...