Záchranu Smartwings budou financovat všichni akcionáři, pokud se zapojí stát

Do financování záchrany letecké skupiny Smartwings se v případě dohody se státem zapojí všichni akcionáři společnosti. Ve čtvrtek se na tom dohodla valná hromada firmy. Zároveň schválila finanční model skupiny pro letošní a příští rok, který vychází ze závěrů expertní komise ministerstva dopravy.

„Všichni akcionáři společnosti jsou připraveni, za předpokladu dosažení komplexní dohody všech tří stran včetně státu, finančně se podílet na záchraně společnosti,“ uvedla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Schválený finanční model připravený expertní komisí ministerstva by měl řešit výnosy a náklady skupiny pro roky 2020 a 2021, dále také finanční bilanci a potřebu peněžních toků, napsal ve čtvrtek agentuře ČTK ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Nejde tak zatím o dohodu o státní půjčce nebo garanci za úvěr.

Šimáně: Bez garance firma skončí

Smartwings potřebuje získat od státu půjčku nebo záruku za komerční úvěr ve výši 1,7 až dvě miliardy korun. Mladé frontě Dnes (MfD) to řekl spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně. Firma podle něj skončí, pokud garanci nezíská v řádu týdnů. Skupinu Smartwings, pod kterou patří také České aerolinie, čelí finančním problémům kvůli propadu zájmu o cestování v důsledku koronavirové krize. Firma žádá o pomoc kromě Česka i v Maďarsku a zkoumá možnost podpory v Polsku.

O potřebě získat od státu úvěr nebo garanci pro komerční půjčku hovořil spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně už dříve. Dosud ale neuváděl, kolik peněz firma k přežití potřebuje.

„To správné číslo podle byznys plánu, který jsme zpracovali a který má ministerstvo dopravy k dispozici, se bude pohybovat mezi 1,7 až dvěma miliardami korun,“ sdělil čtvrteční MfD. Taková částka by podle něj měla dostačovat.

„Ale férově musím říci, že může přijít další vlna epidemie koronaviru a stát bude muset pomoc poskytnout i nadále,“ dodal. Na dotaz deníku, co se stane, pokud stát během několika týdnů garance neposkytne, Šimáně uvedl, že firma skončí.

Výměnou za úvěr či garanci by stát mohl získat místo v dozorčí radě Smartwings a tím mít tok peněz pod přímou kontrolou. „Může říci, že to půjde jen na splátky letadel, do platů zaměstnanců společnosti. Těch způsobů je mnoho,“ řekl Šimáně MfD. Smartwings už dříve uvedly, že nemají zájem o majetkový vstup státu do firmy.

Smartwings žádají o pomoc i v Maďarsku a Polsku

Kromě Česka žádají Smartwings o pomoc také v Maďarsku, kde mají umístěna dvě letadla. Firma zkoumá i možnost požádat o podporu také v Polsku. „Jednání v Maďarsku vypadají slibně, v Polsku jsme na začátku,“ řekl Šimáně MfD.

Zástupci vlády v minulých týdnech připustili, že by stát mohl dopravci pomoci, například formou úvěru, garance za komerční půjčku nebo i odkupem celé společnosti. Ministr Havlíček koncem května uvedl, že Smartwings jsou strategickou firmou, preferuje však řešení v rámci společnosti a případný odkup firmy je až poslední variantou. Opozice případnou státní pomoc kritizuje. Podle nich firma není strategickým podnikem.

Skupina Smartwings, do níž patří dopravci Smartwings a České aerolinie, loni na svých linkách přepravila 8,2 milionu cestujících. Oproti roku 2018 to bylo o 7,9 procenta méně. Důvodem oslabení byly problémy s odstavenými Boeingy 737 MAX, které mají po celém světě zakázaný provoz.

Smartwings patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Šimáně a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
včera v 21:00

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
včera v 19:13

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...