„Zaspali jsme.“ Babiš prosazuje expanzi jaderné energie, i kdyby měl porušit právo EU

Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně.

„U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět,“ řekl Babiš. „My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Energetická bezpečnost je pro nás priorita,“ doplnil. Jaká právní ustanovení by mohla být narušena, ale premiér neupřesnil. 

V minulosti se u dvou záměrů na stavbu jaderných elektráren objevilo podezření, že porušují evropské právo, konkrétně ustanovení o zakázané státní podpoře. Jak v případě britské elektrárny Hinkley Point, kterou staví francouzská společnost EDF, tak u maďarské elektrárny Paks, kterou staví ruská firma Rosatom, ale Evropská komise rozhodla, že se státy nedovolené podpory nedopustily.

Rakousko, které jadernou energetiku jako takovou odmítá, v obou případech napadlo rozhodnutí Evropské komise u Soudního dvora EU. Ten loni potvrdil rozhodnutí Komise v případě elektrárny Hinkley Point. V případě Pakse, kde se na stranu Rakouska připojilo i Lucembursko, zatím soudní rozhodnutí nepadlo.

Rakušané protestují i proti rozšíření Dukovan

Rakouští politici dali v září najevo, že uvažují i o podání žaloby kvůli nedovolené státní podpoře na Českou republiku v případě plánu na stavbu nového bloku v Dukovanech. Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf tehdy uvedl, že čeká na vyjádření Prahy, jak bude stavba bloku financována, poté se rozhodne o možných právních krocích. 

Česko v současnosti provozuje dvě jaderné elektrárny. V Dukovanech, které fungují od roku 1985, jsou čtyři bloky o celkovém výkonu 2040 megawattů. Temelín, zprovozněný v roce 2000, má dva bloky, celkově pracují s výkonem 2164 megawattů.

Premiér chce EU připomínat, že jádro je čistá energie

Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou nových jaderných bloků jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Nové jaderné bloky v Dukovanech letos získaly souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí ohledně ekologických dopadů.

Podle českého premiéra je nutné na evropských jednáních v souvislosti s klimatickou politikou zdůrazňovat, že jaderná energetika je čistý zdroj. Babiš připomněl, že Francie v současnosti získává z jádra zhruba 70 procent své elektrické energie, prezident Emmanuel Macron slíbil snížit podíl jaderné energetiky na celkové výrobě do roku 2035 na 50 procent.

Kompenzace za uhlíkovou neutralitu

Premiér také uvedl, že Česko bude v rámci jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 a o klimatickém balíčku prosazovat, aby získalo finanční kompenzace za dosažení uhlíkové neutrality.

Podle něj je nutné snižovat emise oxidu uhličitého takovým způsobem, aby to nepoškodilo český průmysl. Zároveň ale Babiš zdůraznil, že Česko plní své mezinárodní závazky, které ohledně snižování emisí přijalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 4 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 15 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 23 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled