Daňová sleva na manželku či manžela by měla být jen u pečujících o dítě nebo seniora, navrhuje Maláčová

Daňová sleva na nepracující manželku či manžela by měla být jen na ty, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Úpravu navrhuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle šéfky resortu práce by stát díky změně získal dvě miliardy korun ročně, z nichž by se část dala využít na zálohované výživné.

„Nechci slevu na nepracující manželku či manžela zrušit obecně, měla by zůstat pro lidi na rodičovské, pro osoby, které pečují o seniora nebo zdravotně postiženého. Těch, kdo nemohou pracovat, protože pečují, by se tedy změna netýkala,“ uvedla ministryně.

Slevu na dani je teď možné mít na manžela či manželku, kteří nemají vlastní příjem vyšší než 68 tisíc korun ročně. Uplatňuje se za celý rok. Celkem za rok 2018 činí 24 tisíc korun.

Bohatí by oklikou podpořili zálohované výživné, věří Maláčová

Podle Maláčové by při navrhované změně pravidel nemělo na toto zvýhodnění nárok 76 tisíc lidí. „Pravděpodobně nepracují, protože si to mohou dovolit. Myslím si, že bychom je neměli dotovat těmi 25 tisíc korunami ročně na daňových slevách,“ uvedla Maláčová.

Podle ní by tak rozpočet ročně získal dvě miliardy korun. Část těchto peněz by se podle ministryně dala využít na zálohované výživné. Podle resortu by alimenty za neplatiče a neplatičky vyšly stát asi na 800 milionů korun ročně.

„Pokud je argument proti zálohovanému výživnému ten, že na to nejsou peníze, tak říkám: pojďme pomoci dětem, které mají v životě smůlu,“ zdůvodnila svůj návrh Maláčová.

Spor v koalici o bankovní daň

Sociální demokraté tlačí na změny daní. Vedle progresivního zdanění prosazují bankovní daň. S koaličním partnerem, hnutím ANO, se na jejím zavedení ale neshodli. Vznikne místo toho Národní rozvojový fond, do něhož banky vloží sedm miliard korun. Má sloužit k financování investičních projektů. Zástupci vlády a čtyř největších komerčních bank o tom v září podepsali memorandum.

Maláčová míní, že pokud koalice na bankovní dani dál shodu nenajde, měla by sociální demokracie návrh na její zavedení předložit sama. „Jsem zastánkyní bankovní daně. Potřebujeme mít udržitelný systém daní. Národní rozvojový fond není řešení toho, že se velké nadnárodní korporace nepodílejí solidárním způsobem na udržitelnosti veřejných financí v České republice,“ řekla ministryně. Tato daň by podle ČSSD mohla do rozpočtu přinést až 14 miliard.

Bankovní daň navržená ČSSD
Zdroj: ČT24

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš plán Maláčové odmítl. „To by znamenalo dost zásadní porušení koaliční smlouvy a potom zůstávat v takové koalici, se musíme zamyslet, jestli to má smysl.“ Babiš upozorňuje, že banky by tuto daň přenesly na lidi, což by znamenalo méně dostupné peníze pro živnostníky a pro firmy i zdražení hypoték. 

Ve sněmovně podporují návrh sociální demokracie komunisté. A ochotní jsou o něm jednat za určitých podmínek i Piráti. SPD je proti, protože by to způsobilo zvýšení bankovních poplatků a úroků.

Vládní strany budou svůj spor o bankovní daň řešit na středečním zasedání koaliční rady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 8 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 18 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled