Rodičovská v Česku se nejspíš do tří let promění. Nově by se například dávka mohla stanovit stejně jako nyní mateřská, tedy podle výše výdělku, lidé by na ni odváděli pojistné. Po jednání sněmovního sociálního výboru to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pravidla rodičovské upravuje nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Česko je musí uvést do praxe nejpozději do začátku srpna 2022. Nejbližší změnou má ovšem být lednové zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun, jehož další růst se poté už nicméně neplánuje.
Mateřská se v Česku vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 70 procent základu příjmu. Poskytuje se 28 týdnů – tedy půl roku, u vícerčat pak 37 týdnů. Rodičovská navazuje na mateřskou. Příspěvek poskytuje stát z rozpočtu. Rodiče mohou vyčerpat 220 tisíc korun, přičemž dítě mohou umístit na 46 hodin měsíčně do školky.
Sněmovna nyní projednává návrh, podle něhož by se od ledna částka zvedla na 300 tisíc korun a potomek by mohl být ve školce 92 hodin měsíčně. Další navýšení zatím ministryně Maláčová neplánuje, i když některé opoziční strany na zasedání sociálního výboru navrhly, aby stát zvyšoval rodičovskou automaticky každý rok, a to o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Návrh ale neprošel. Podle Maláčové není dostatek peněz ve státním rozpočtu.
Pokud jde o směrnici, která stanovuje minimální evropská pravidla, tak ta se připravovala několik let. Europoslanci a zástupci členských zemí ji schválili a letos začala platit. Podle předpisu by rodiče měli mít možnost nečerpat rodičovskou celou naráz, ale i po částech. Vybírat by si ji mohli třeba střídáním dnů volna a práce či v kratší pracovní době. Rodiče v celé Unii by pak měli mít nárok aspoň na čtyřměsíční rodičovskou a mohli by si ji vybrat nejvýš do osmi let dítěte. Nyní může placená rodičovská v tuzemsku trvat až čtyři roky. Čím déle rodič doma s potomkem je, tím je měsíční dávka nižší.
„Nejsme schopni směrnici transponovat, aniž bychom do rodičovského příspěvku sáhli. Musíme si říct, co od této dávky očekáváme,“ uvedla náměstkyně pro pojistné systémy a nepojistné dávky Kateřina Jirková. Dodala, že příspěvek nyní nahrazuje příjem rodiče, podporu na dítě či výdaje kvůli nedostatku školek.
Stihne se zařídit ještě v tomto volebním období?
Podle náměstka pro legislativu Petra Hůrky Česko bude muset povahu rodičovské změnit. „EU vyžaduje, aby to byla sekundární dávka k peněžité pomoci v mateřství a byla fixována na kompenzaci ztráty výdělečné činnosti,“ poznamenal Hůrka. Podle něj se tak může stát, že by se v budoucnu mohly vyplácet případně i dávky dvě – jedna pro rodiče jako náhrada za výdělek a druhá na dítě.
Podle komunistické poslankyně Hany Aulické Jírovcové by debata napříč politickým spektrem o podobě budoucí rodičovské měla začít co nejdřív. „Musíme začít legislativní proces už v této chvíli. Pokud chceme úkol splnit, měli bychom to mít hotové ještě před koncem funkčního období této vlády, ne-li schválené,“ míní poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková. Pokud by Česká republika evropská pravidla do tří let do praxe neuvedla, hrozí jí pokuty.
Maláčová řekla, že se chce teď soustředit na navýšení nynější rodičovské a zavedení zálohovaného výživného, sdílených míst a zajištění dostatku jeslí. Její úřad připraví do konce volebního období různé scénáře. Příští vláda by z nich pak jeden vybrala a prosazovala, popsala ministryně. Volební období končí na podzim 2021. Po volbách by tak bylo zhruba osm měsíců na projednání a schválení legislativy v nové sněmovně.
