CzechInvest loni dojednal méně investic. Chybí lidi, a tak firmy míří do jiných zemí

Zahraniční i tuzemské firmy plánují investovat v Česku zhruba 36,7 miliardy korun. Státní agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest loni dojednala 82 nových investičních záměrů. Každý pátý se týká technologií nebo výzkumu a vývoje. V meziročním srovnání je ale objem investic zhruba o 26 miliard nižší. Poprvé za pět let také klesl počet projektů pod sto.

Pokles dojednaných investic oproti předcházejícím letům podle mluvčí CzechInvestu Petry Sivové způsobila složitější situace na českém trhu práce. Kvůli nedostatku pracovní síly někteří investoři umisťují své aktivity do jiných zemí střední a východní Evropy, uvedla agentura.

Podle Sivové se proto CzechInvest orientuje na ty investice, které budou přínosnější pro české hospodářství, nikoliv na ty, jež dosud znamenaly zejména vysoké počty méně kvalifikovaných pracovních míst.

CzechInvest se chce zaměřit na investory z oblasti letectví či samořiditelných aut

Zájmem státní agentury je podle pověřeného ředitele Patrika Reichla to, aby investice přinášely do České republiky nové technologie a naplňovaly potřeby daného regionu. „V příštích letech chceme aktivněji oslovovat a vyvolat zájem investorů například z oblasti letectví, vývoje softwaru či pokročilých automobilových technologií, jako jsou třeba samořiditelná auta,“ uvedl. Věří, že k tomu pomůže i novela zákona o investičních pobídkách, nedávno schválená vládou, která stanovuje nová pravidla.

Pobídky by měly být například nově dostupné pro firmy, jejichž projekty mají vyšší přidanou hodnotu a věnují se i výzkumu a vývoji. Šanci budou mít také investice, které budou směřovat do hospodářsky problémových regionů. Firma, jež pobídku získá, musí například nově zaměstnancům zajistit mzdu alespoň ve výši průměrné mzdy v kraji.

Největší loňská investice dosahuje 2,5 miliardy

Nejvíce investic loni zprostředkovaných CzechInvestem zamíří do plastikářského, kovodělného a kovozpracujícího průmyslu a výroby motorových vozidel, z regionů pak  nejčastěji do Moravskoslezského, Jihomoravského a Ústeckého kraje.

Největším dojednaným investičním záměrem loňského roku bylo rozšíření výroby světel do automobilů firmy Varroc Lighting Systems v Bohumíně a Novém Jičíně za 2,5 miliardy korun.

Z high-tech investic to bylo podle Sivové například rozšíření a diverzifikace výroby elektroniky do elektromotorů firmy ZF Electronics Klášterec v Kadani za dvě miliardy korun. Za další významný projekt označila rozšíření činnosti centra opravy a údržby civilních letadel firmy JOB AIR Technik v Kopřivnici za 205 milionů korun.

Nejčastěji pocházejí zahraniční investoři co do počtu investic z Německa, Japonska a Velké Británie. Na čtvrtém místě je Čína, jejíž dojednané investice s pomocí české agentury dosáhly 3,8 miliardy korun. Nejvíce projektů loni dojednal CzechInvest nicméně s tuzemskými firmami, a to 47 projektů za 23,1 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 5 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 19 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled