Investiční pobídky čekají změny. Místo montoven mají být pro technologická centra

Státní investiční pobídky by měly místo montovnám nově směřovat hlavně na podporu vzniku či rozšíření technologických center a center strategických služeb. Zvýhodněny mají být také malé a střední firmy. Podniky mají podporu dostat jen tehdy, pokud jejich zaměstnanci budou brát alespoň průměrnou mzdu v kraji. Návrh ministerstva průmyslu a obchodu schválila vláda, o osudu materiálu nicméně rozhodne až kabinet, který vzejde z voleb.

Nový systém pobídek má posunout Česko k rychlejšímu ekonomickému růstu. Nyní tvoří více než 90 procent žádostí o pobídky ty z oblasti výroby. O podporu na vznik či rozšíření technologických center a strategických služeb požádalo totiž od roku 2012 do konce roku 2016 jen 25 subjektů.

„Nový systém investičních pobídek by se měl proto soustředit zejména na projekty, jako jsou strategické služby a technologická centra, která se vyznačují vysokým podílem vzdělané pracovní síly a kde lze předpokládat, že přidaná hodnota bude ve větší míře realizována přímo v naší zemi,“ uvádí materiál.

Technologická centra nyní nejčastěji čerpají jako podporu slevu na dani z příjmů, ta však není příliš motivující. Dotační formy podpory jsou dostupné jen pro velké investice nad 200 milionů korun nebo pro ty v okresech s vysokou nezaměstnaností.

Počet nových míst jako podmínka se má zmírnit

Návrh počítá se zavedením poskytování hmotné podpory nových pracovních míst pro zmíněná centra v celém Česku kromě Prahy. Mohlo by jít například o příspěvek 200 tisíc korun na nového zaměstnance. Hmotná podpora dlouhodobého majetku pro strategická technologická centra by měla být podle návrhu zvýšena až na 20 procent způsobilých nákladů, nyní to je deset procent.

„V současné době je u strategických technologických center podmínkou vytvoření sto nových pracovních míst. Tato podmínka je však značně limitující, proto lze zvážit snížení minimálního počtu nových pracovních míst u tohoto typu investice na 70,“ uvádí materiál.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje také jako vstupní podmínku pro podporu zavedení minimální výše vyplácených mezd zaměstnancům. Ta by měla být odvozena od průměrné mzdy v kraji. Podpora má také nově směřovat malým a středním firmám. V roce 2016 jim šlo 16,7 procenta ze všech vydaných rozhodnutí o příslibu investiční pobídky.

Příslib investiční pobídky od státu získalo v letošním prvním pololetí 42 projektů. Celková výše pobídek dosáhla 6,3 miliardy korun. Stát tak podpořil investice v souhrnné výši 26,6 miliardy korun. Počet nových pracovních míst, které by firmy měly v budoucnu vytvořit, dosáhl 4767, vyplývá z údajů CzechInvestu.

Od července 2014 je podle rozhodnutí Evropské komise maximální míra veřejné podpory v českých regionech pro velké podniky snížena ze 40 na 25 procent. Ty přitom tvoří většinu žadatelů. V případě středních podniků se podpora snížila z 50 na 35 procent a u malých z 60 na 45 procent. CzechInvest v září uvedl, že se již více orientuje na investice s vyšší přidanou hodnotou. Poměr těchto investic za uplynulé tři roky vzrostl z 11 na 25 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 5 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 12 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 14 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 16 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 17 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
včera v 18:22

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
včeraAktualizovánovčera v 16:08
Načítání...