Přebytek veřejných financí loni klesl na 0,89 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 1,57 procenta, oznámil Český statistický úřad. Přebytek hospodaření tak činil 47,4 miliardy korun. Veřejné finance zahrnují nejen státní rozpočet, ale i rozpočty obcí nebo krajů. Zadlužení vládního sektoru ke konci roku 2018 meziročně kleslo o 1,95procentního bodu na 32,71 procenta HDP.
Veřejné finance poprvé vykázaly přebytek v roce 2016, kdy činil 0,72 procenta HDP. Loni stouply jak příjmy, tak výdaje vládního sektoru, ale nárůst výdajů byl výraznější. Příjmy se meziročně zvýšily o 8,1 procenta, zatímco výdaje o 10,1 procenta.
Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler připomíná, že za výrazně přebytkovým rozpočtem v roce 2017 stály do velké míry místní rozpočty, které tehdy hospodařily s přebytkem přesahujícím 40 miliard korun. „To však bylo dáno zejména nízkou investiční aktivitou. V roce 2018 se tato situace změnila a kapitálové výdaje místních rozpočtů se navýšily, což vedlo k poklesu přebytku hospodaření o více než polovinu (23 miliard). Uvedený vývoj tak není nutné hodnotit negativně, jelikož výrazné přebytky roku 2017 byly taženy nedostatkem investic,“ poznamenal.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček souhlasí, že je dobrou zprávou, že k růstu výdajů výrazně přispěl růst objemu výdajů na investice. „Což by mělo podpořit ekonomický růst a zvýšit konkurenceschopnost našeho hospodářství,“ dodal. Dobré časy však podle něj maskují „tikající bombu v podobě zdravotního a sociálního systému“. Současné tempo zvyšování výdajů obou systémů je totiž neudržitelné, tvrdí.
Zadlužení pomohl srazit hlavně růst HDP
Zadlužení vládních institucí v posledních letech vytrvale klesá. Třeba v roce 2015 dosahovalo zhruba dvou pětin HDP. „Celkové zadlužení vlády v minulém roce vůči HDP se dostalo mírně pod hranici 33 procent, zatímco v roce 2017 činilo 34,7 procenta. Na pokles relativní výše zadlužení však měl z 85 procent vliv zejména růst HDP. Dluh v absolutní výši se snížil ve srovnání s rokem 2017 pouze nepatrně, a to o 14,5 miliardy korun na 1,735 bilionu korun,“ uvedl Seidler.
„Stav veřejných financí České republiky se loni dařilo dále konsolidovat. Spíše však díky obecné ekonomické prosperitě než z důvodu úsporných opatření,“ komentoval čísla analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Česko tak podle něj zůstává jednou ze zemí EU s vůbec nejnižší úrovní dluhu vládních institucí k HDP. Znatelně lépe na tom byly pouze Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.
Seidler očekává, že mírný pokles zadlužení vůči HDP bude pokračovat i v letošním roce, opět však zejména růstem nominálního HDP a přebytky generovanými místními vládami a zdravotními pojišťovnami, které by měly udržet celkové hospodaření vlády v nepatrně kladných číslech. Samotný státní rozpočet bude vykazovat podstatně horší výsledky než v minulých letech, a to kvůli kombinaci dvouciferně rostoucích výdajů a pomaleji rostoucích daňových příjmů z titulu ekonomického zpomalení, dodal.
