Pamětní stokoruny s Rašínem jsou už téměř rozebrané. V aukcích se prodávají i za sedm tisíc

O pamětní stokorunové bankovky s Aloisem Rašínem je mimořádný zájem, zbývají poslední nevyzvednuté kusy. České televizi to potvrdili provozovatelé mincoven. Někteří majitelé vůbec první pamětní bankovky se platidlo už pokoušejí udat i v internetových aukcích; cena dosahuje až sedmi tisíc korun.

Od jejich vydání sice neuběhly ani dva týdny, ale stokoruny s Aloisem Rašínem jsou už téměř rozebrané. V mincovnách a dalších prodejních místech České národní banky obvykle zbývají jen poslední kusy – a i ty už bývají zarezervované.

„Stanovil jsem si vlastní terminus technicus ,rašínománie', protože lidé mají opravdu velký zájem,“ říká Česlav Lipka z mincovny v Hradci Králové. Podle něj se o výroční bankovky a mince zajímali i lidé, kteří nepatří mezi jeho obvyklé klienty.

Stejnou zkušenost má i Ivan Chládek z mincovny v Brně. „Zákazníci si od nás tyto stokoruny objednávali v červenci a vyzvedli si je už první den po vydání,“ popisuje Chládek.

Výroční stokoruny se teď už objednat nedají. Poslední žádosti bylo možné poslat mincovnám loni v srpnu. K dostání teď jsou jen ty kusy, pro které si zájemce nakonec nepřišel.

„Počkáme, a pokud si je lidé nevyzvednou, prodáme je za tržní cenu na webu,“ říká Petr Maďa z prodejny v Havířově. Zároveň ale upozorňuje, že prodejní cena na webu bude víc než dvojnásobně vyšší než původní cena bankovky. Těsně po vydání sběratelské stovky ji prodejní místa ČNB vydávala maximálně za šestnáct set korun.

Zájem laiků vyhnal cenu vysoko

Na internetových aukcích se ale cena za neobvyklou bankovku pohybuje ještě výš. Průměrně se dá koupit za čtyři až pět tisíc korun. Nejdražší rašínovská stokoruna stojí dokonce sedm tisíc. Někteří prodejci přitom nabízejí až tři kusy najednou.

Podle některých provozovatelů mincoven je taková cena nadsazená a souvisí s vysokým zájmem laiků. „Je tady vytvořená poptávka lidí, kteří se o bankovky nikdy nezajímali,“ dodává Petr Maďa.

Stokoruny s Aloisem Rašínem vyšly v nákladu dvaceti tisíc. Ještě větší zájem než o ně byl o výroční dvacetikoruny. Ty vyměňovala přímo centrální banka a lidé je rozebrali během několika dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 4 hhodinami

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 5 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 23 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
včera v 11:29

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026
Načítání...