Spotřebitelé mnohdy tápou. Nemohou poznat, kdo z nebankovních společností půjčuje legálně

Nahrávám video
Spotřebitelé v této chvíli nemohou poznat, kdo z nebankovních společností půjčuje legálně
Zdroj: ČT24

Jen 108 nebankovních společností ze 60 tisíc smí poskytovat půjčky, protože jen tolik si jich zažádalo o povinnou licenci České národní banky (ČNB). Nabídka spotřebitelských úvěrů se tak výrazně zmenší. Potíž je v tom, že spotřebitelé nyní nepoznají, kdo momentálně půjčuje peníze legálně. Seznam těch, co o povolení ČNB požádali, je totiž veřejný jen zčásti.

Jsou to přesně tři dny, kdy se půjčování peněz v nebankovním sektoru mělo výrazně omezit. Ten, kdo nezažádal o licenci, už nesmí půjčit ani korunu. I tak je ale internet pořád plný nabídek úvěrů. Zájemci o půjčku ale nyní nepoznají, kdo podniká legálně a kdo ne.

Centrální banka sice seznam na svých webových stránkách má, ten ale není kompletní. Nebankovní společnosti si totiž mohly vybrat, jestli chtějí žádost o licenci zveřejnit, nebo ne. Klienti tak pořád nebudou vědět, kde si půjčují od poctivých společností a kde už je to nelegální.

„Máme na to připravenou vnitřní metodiku, vnitřní postupy, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o velmi citlivou záležitost, neradi bychom dávali návod těmto subjektům, jak budeme postupovat,“ vysvětluje ředitel Sekce dohledu II ČNB Ladislav Kročák.

Společnosti navíc musí pořádně prověřovat klienty. Tak aby nepůjčovaly peníze těm, kteří mají problémy se splácením. Někteří dlužníci si totiž půjčují další peníze k tomu, aby s nimi splatili předchozí půjčku. Tak to jde stále dokola, až nakonec už nevědí, co umořit dříve.

Například u společnosti Profi Credit nakonec peníze nezíská šest z deseti žadatelů. Data z úvěrových registrů tu využívají víc než 17 let. „Klienty prověřujeme v placených i neplacených registrech typu SOLUS, nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a pak máme samozřejmě další interní databáze o solventnosti klientů,“ vysvětluje marketingová ředitelka Profi Credit Dana Hakavcová.

Právě i to, jestli společnost klienty dobře prověřuje, může lidem naznačit, zda je poctivá. Během testu, který probíhal v únoru, poskytla úvěr i rizikovým klientům hned třetina společností. „Byl to takový mix lidí, na které by se úvěrové společnosti měly dívat intenzivně až řekněme opatrně, ale překvapilo nás, že řada z nich ten úvěr byla ochotna poskytnout,“ říká ředitel pro výzkum Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.

I práce s registry přitom může ovlivnit, jestli licenci od centrální banky nakonec společnosti získají, nebo ne. Ta má na rozhodnutí o jednotlivých žádostech 15 měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 23 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...