Půjčky dosud nabízelo 60 tisíc firem. Po zásahu ČNB jich zbude pár set

Nahrávám video
Firmy bez licence už od března půjčovat nesmí
Zdroj: ČT24

Česká národní banka dostala 108 žádostí o povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, 353 žádostí o samostatného zprostředkovatele a 16 žádostí o akreditaci. Před změnou zákona, která to vyžaduje, jich přitom v tuzemsku působilo bezmála šedesát tisíc. Lhůta pro podání žádostí vypršela 1. března.

„Jako pozitivní stránku nové úpravy vnímáme fakt, že díky licenčnímu řízení z trhu ustoupí řada neseriózních podnikatelů, kteří svým jednáním kvůli předchozí extrémně volné regulaci často vrhali stín na slušné poskytovatele spotřebitelských úvěrů,“ uvedla advokátka společnosti Schaffer & Partner Šárka Gregorová. Licenční řízení však může podle ní odradit také ty poskytovatele úvěrů, kteří patří mezi menší hráče na trhu a náklady spojené s licencí jsou pro ně příliš vysoké.

Pro spotřebitele i kontrolní orgány se jedná o pozitivní změnu, trh se konsoliduje a zpřehlední, spotřebitelé teď mají jistotu, že si úvěry budou brát u prověřených poskytovatelů.
Kateřina Kratina Černovská
předsedkyně představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů

Centrální banka má nyní 15 měsíců na rozhodnutí. Poskytovatelů či zprostředkovatelů úvěrů bylo dosud podle odhadů asi 55 tisíc, nový zákon má trh výrazně pročistit. Požadavky ČNB pro udělení licence jsou kapitál 20 milionů korun, prokazatelnost peněz, důvěryhodnost vedení firmy či předpisy upravující podnikání.

Změna souvisí se zákonem o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v platnost loni v prosinci. Zákon zvýšil nároky na nebankovní subjekty pro jejich podnikání v oblasti úvěrů. Předtím bylo podnikání živností, již mohl vykonávat prakticky kdokoli. Podle nového zákona se Česká národní banka bude zabývat i nelegálním poskytováním úvěrů. Firmám a jednotlivcům za takový prohřešek hrozí pokuta až 20 milionů korun.

Nový zákon o spotřebitelském úvěru ošetřuje například to, aby společnosti nepůjčovaly lidem, kteří už mají v otázce splácení problémy. Společnosti, které peníze půjčují, si tak každého musí pořádně prověřit. Doložení příjmu se stává samozřejmostí. Když firma svého klienta pořádně neprověří a půjčí mu víc, než je schopen splácet, smlouva může být neplatná. Dlužník pak zaplatí jen to, co si půjčil. Bez úroků.

Seznam společností, které si požádaly o licenci, lze nalézt na webu centrální banky . Jsou mezi nimi firmy jako Cofidis, Profi Credit, Home Credit, Provident nebo leasingové firmy automobilek či bank. Jen tyto firmy a banky, které mají licenci od ČNB, mohou půjčovat lidem legálně peníze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci celý den rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země.
06:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 11 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...