Do vyhořelého Unipetrolu doputovala první část nového zařízení za čtyři miliardy korun

Nahrávám video

První z celkem osmi dílů nové pece doputoval do areálu litvínovské chemičky Unipetrol. Jde o náhradu za výrobní jednotku, která byla zničena v srpnu loňského roku požárem. Zkušební provoz pece, která vyjde zřejmě na čtyři miliardy korun, by měl začít v červenci.

Unipetrol se také rozhodl čelit kritice, která se na firmu po loňském požáru navalila. Lidé z okolních obcí a měst si totiž stěžovali, že nevěděli, co se děje v areálu chemičky, a tak se báli. Nově je proto chemička připravena rozesílat sms zprávy.

Policie případ požáru stále vyšetřuje, i proto chemička ještě nezveřejnila fotografie vyhořelého zařízení a měsíce na místo požáru nikoho nepustila. Za vše nejspíše mohlo porouchané chlazení a dva velké výbuchy. Na místě, kde hořela výrobní jednotka, již nic není.

Vše bylo kompletně rozebráno a připraveno na příjezd nového zařízení. „Demolice byly asi nejnáročnější, kdy v podstatě byl neznámý stav toho zařízení,“ řekl Vladimír Urda, ředitel kapitálových investic Unipetrol.

I přes požár v zisku - Unipetrol má za sebou rok paradoxů

Výše škody požáru byla odhadnuta na 12,5 miliardy korun, což řadí požár mezi deset největších na světě v loňském roce, které nebyly zaviněny přírodními vlivy. Pojišťovna navíc započítává i ušlý zisk firmy.

Požár v chemickém areálu v Záluží u Litvínova zasáhl etylénovou jednotku a hasiči zde zasahovali šest dní. Od požáru stála celá petrochemická výroba a pouze v menším rozsahu pracovala rafinérie. I přes velký požár se ale povedlo Unipetrolu přejít ze ztráty do sedmimiliardového zisku. Analytici tehdy odhadovali, že nebýt srpnové havárie, mohl být čistý zisk ještě o 1,5 miliardy korun vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů, zaslala kvůli tomu i dopis českým úřadům. Opozice tento Babišův krok považuje za nedostatečný.
15:07Aktualizovánopřed 30 mminutami

ŽivěSněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. Opozice také vetovala rychlé schvalování růstu státních plateb do zdravotnictví.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 6 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 11 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled