Z Unipetrolu se kvůli požáru vypařily téměř dvě miliardy korun

Plameny šlehající v litvínovském areálu Unipetrolu se sice zhruba po pěti hodinách podařilo dostat pod kontrolu, o akciích této chemičky se to ale zatím říci nedá. Cenné papíry firmy během dne ztrácely i více než šest procent. Hodnota společnosti na burze klesla o 1,7 miliardy korun, zmizela polovina z v červenci oznámeného rekordního čtvrtletního zisku firmy.

„Vždy je potřeba zhodnotit možný dopad na hospodaření, toto vypadá podle mě dost vážně," uvedl na Twitteru po vypuknutí požáru makléř Michal Semotan z J&T Banky, která je druhým největším akcionářem Unipetrolu. I podle ostatních finančních expertů se jedná o velmi významnou událost. Akcie Unipetrolu se během dne ostatně propadaly i o více než šest procent, nakonec ve srovnání s předchozím dnem oslabily o pět procent.

Vybuchla ethylenová jednotka, následně vypukl masivní požár. Ta jednotka je pravděpodobně přitom to nejdůležitější co v petrochemické výrobě je. Nyní to tedy vypadá tak, že celá petrochemie bude nadlouho odstavena.
Bohumil Trampota
analytik J&T Banky

Analytik z J&T doplňuje, že je navíc ethylenová jednotka úzce propojena s druhým segmentem - rafinérskou produkcí, která jí dodává materiál. „Tato událost bude proto mít vliv i na provoz rafinérií,“ vysvětluje Trampota, proč investoři v žádném případě nemohou zůstat klidní. Vyčíslit škody se totiž zatím stále nepodařilo.

„Akcie Unipetrolu ale ve čtvrtek padaly z několikaletých maxim, i po razantním propadu jsou tak na hodnotě z posledního červencového týdne,“ uklidňuje situaci analytik BH Securities Jiří Zendulka.

Unipetrol, který vlastní polská společnost PKN Orlen, reportoval za druhé čtvrtletí tohoto roku nejlepší výsledky ve své historii: čistý zisk přesáhl 3,2 miliardy korun. „Pokud si dobře pamatuji, tak Unipetrol byl na zisku EBIDTA někde zhruba 10 až 12 procent celkového výsledku mateřské firmy PKN Orlen. Negativní vliv tedy bude vidět i na hospodaření PKN," myslí si Trampota.

27 minut
Unipetrol ztrácí na burze
Zdroj: ČT24

Jak moc negativní ale nakonec výsledek bude nelze zatím podle analytiků přesně spočítat. „Odhaduji, že petrochemická část bude mimo provoz měsíce. Očekávám proto, že celé to bude stát miliardy korun,“ doplňuje analytik. I podle něj je ale na přesná čísla ještě brzy. Cenu pohonných hmot podle něj neštěstí v Unipetrolu nezmění. „Ceny určuje trh, nabídka a poptávka,“ uzavírá Trampota.

Pro další výhled je důležité, jak se podaří u společnosti obnovit provoz právě v té ethylenové jednotce, která je klíčová pro petrochemii. Podle našich propočtů dělá odstávka řádově 500 milionů korun za měsíc, trh tedy bude sledovat, zda to budou týdny či měsíce.
Václav Kmínek
analytik České spořitelny

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...