Rok 2014 byl pro zisky českého zemědělství rekordní, rok 2015 ale farmářům připravil nepříjemné překvapení. Zemědělský svaz zveřejnil, že v loňském roce klesl zisk o více než 50 procent na 9 miliard korun. Za poklesem stojí zejména nižší ceny mléka a vepřového masa.
„Upozorňovali jsme již loni, že výsledek z roku 2014 se v roce 2015 nebude opakovat. Tak hluboký pokles jsme ale neočekávali,“ uvedl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. V roce 2014 byl totiž celkový výsledek hospodaření 19 miliard korun.
Podle Pýchy by byl ale propad ještě vyšší, kdyby zemědělcům nepomáhalo zlevňování pohonných hmot a slabší kurz koruny.
Svaz do své analýzy zahrnul výsledky 421 zemědělských podniků obhospodařujících přes 660 tisíc hektarů zemědělské půdy. Ve výsledku mu pak vyšlo, že tuzemští farmáři loni vydělali v přepočtu na hektar zemědělské půdy v průměru 2580 korun, což je o 52 procent horší výsledek než v roce 2014. Kladný hospodářský výsledek minulý rok vykázali zemědělci ve všech krajích.
Nejlépe se dařilo podnikům v Pardubickém kraji s průměrným výdělkem 4333 korun na hektar, následovali výrobci v Královéhradeckém kraji se ziskem 3738 korun na hektar. Nejvyšší meziroční propad postihl jihočeské zemědělce, kteří jediní získali na hektaru zemědělské půdy méně než 1000 korun. Druhý nejnižší zisk mezi kraji byl podle svazu v Plzeňském kraji, kde na hektar činil 1200 korun.
Statistici to vidí optimističtěji
Český statistický úřad (ČSÚ) předběžně odhaduje pokles loňského zisku v zemědělství zhruba o 30 procent na necelých 17 miliard korun, uvedl to ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek. Celkové výsledky statistici zveřejní ve středu.
Výpočty svazu se odlišují, protože jsou prováděny podle jiné metodiky. Podle Hrbka se v rozdílu asi pomítá i to, že svaz vychází z údajů velkých podniků, které mívají i velkou živočišnou výrobu, jíž se týkal větší propad tržeb než u pěstování plodin.
Ceny živočišné výroby podle údajů svazu loni klesly o 10,5 procenta. U mléka činil meziroční pokles podle statistiky dokonce 17,3 procenta a u jatečných prasat 12,1 procenta. Nižší ale byly v porovnání s rokem 2014 také ceny obilovin, které v posledních letech zajišťují zemědělcům největší díl tržeb. Následuje mléko a řepka.
Podle Pýchy ve světě přetrvává nižší poptávka, což udržuje ceny zemědělských komodit na nižší úrovni. U obilovin a u řepky se změny v cenách dají zřejmě očekávat až podle výsledků nové sklizně.
