Opatrnost Čechů v bankovním on-line prostoru se nepatrně snížila. Index kyberbezpečnosti letos dosáhl 66 procent, o jeden bod méně než loni. Letos kyberprostor čelí většímu počtu útoků. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace (ČBA) a výzkumná agentura Ipsos.
Nejlepšího výsledku dosáhl index na začátku sledování v roce 2021, a to 68 bodů. Veřejnost v té době čelila nižšímu počtu útoků, podle statistik policie zhruba o polovinu proti letošnímu roku. Letos dosahovali lidé se základním vzděláním v průměru 64 bodů, zatímco lidé s maturitou měli průměrně 68 bodů.
S nějakou formou podvodu takzvaných e-šmejdů se setkala více než polovina Čechů. Pětina zná ve svém okolí někoho, kdo se stal obětí dokončeného útoku. Loni to byla zhruba třetina lidí.
Nejčastěji se setkali s útokem ve formě e-mailů, které slibují velkou výhru v soutěži nebo dědictví od vzdáleného příbuzného, další e-maily vypadají jako zásilka od přepravní společnosti či jako zpráva od banky. Téměř desetina se setkala s telefonátem, ve kterém se podvodník vydával za bankéře.
V případě publicisty a překladatele Richarda Klíčníka volající znal i údaje z jeho občanského průkazu, během hovoru si ověřoval, jestli žádal o půjčku. To Klíčník odmítl, osoba na druhé straně však v hovoru pokračovala s tvrzením, že by jeho účet mohl být napadený. Aby ho ochránil, měl z něj vybrat peníze a vložit je na určené pobočce na jiný účet.
„Hovor jsem ukončil, zavolal jsem do vlastní banky, tam se dost divili,“ vylíčil. Ani to dnes ale už nemusí být řešením. Podvodníci často nabádají, aby lidé vložili prostředky třeba do bitcoinmatu.
V polovině případů, kdy lidé přišli o peníze, šlo o částky do pěti tisíc korun. Jenom letos se s nějakou formou hackerského útoku potýkala čtvrtina Čechů. Necelá polovina po zkušenostech s kyberútokem přijala bezpečnostní opatření. Nejčastějším krokem byla změna hesla nebo aktivování dvoufázového ověření.
„Naprostá většina Čechů tvrdí, že by v případě, kdy by po nich chtěl domnělý bankéř telefonicky údaje k platební kartě, tyto údaje neposkytla. Čtyři procenta populace by však takovéto údaje sdělily, což v absolutních číslech může znamenat potenciální obrovské škody na majetcích podvedených lidí,“ upozornil specialista agentury Ipsos pro finanční trhy Michal Straka.
Hesla do on-line bankovnictví
Dvě třetiny lidí používají pro internetové či mobilní bankovnictví vlastní silná hesla. Podobná situace je i u platebních aplikací a hlavního e-mailu. Přístupové údaje do bankovnictví si kolem sedmdesáti procent lidí pamatuje, dvě procenta z dotázaných mají hesla uložená v mobilním telefonu. Více než polovina Čechů používá stejné heslo pro několik aplikací, pro důležité účty mají odlišná speciální hesla. Třetina lidí si hesla z bezpečnostních důvodů mění alespoň jednou ročně.
Banky, spořitelny nebo pojišťovny jsou považovány za nejbezpečnější v ochraně před únikem dat. Důvěřuje jim polovina lidí. Proti tomu státní správu vnímá za bezpečnou jedna pětina Čechů. Nejnižší důvěru u lidí mají fintech společnosti, nebankovní poskytovatelé půjček a obchodní řetězce.
Své bankovní účty kontroluje alespoň příležitostně 98 procent dotázaných. Pravidelné a detailní kontroly příjmů a výdajů dělá 69 procent z nich. Češi věnují také velkou pozornost upozorněním od banky, pravidelně je čte více než polovina. Méně opatrní jsou při otevírání příloh od neznámých odesílatelů. Alespoň někdy je otevře zhruba čtvrtina lidí.
Interaktivní vzdělávací test na webu Kybertest.cz České bankovní asociace si od začátku letošní kampaně zkusilo přes padesát tisíc zájemců s průměrnou úspěšností 73 procent. Testem prošlo od loňského září přes 264 tisíc lidí.
Škoda je jen letos za miliardu
Takzvaní e-šmejdi napadli za prvních devět měsíců letošního roku účty bezmála padesáti tisícům klientů bank, celková škoda je pak podle odhadů asi jedna miliarda korun. Šance na to, že se lidem peníze vrátí, ale podle odborníků existuje. „Když jsme to měřili u zákazníků, kteří byli obětí hackerského útoku a bohužel přišli i o peníze, tak zhruba dvě třetiny zákazníků dostaly zpátky alespoň část,“ dodal Straka.
Ohroženi podobnými útoky jsou podle dat všichni. Například u dětí je největší riziko na sociálních sítích, senioři zase častěji otevírají přílohy neznámých e-mailů. Pozor si na ně dává šestašedesátiletý Pavel Kašpar, zkušenost má i se zmíněnými telefonáty.
„Jednou to bylo takové to typické: ‚Z vašeho účtu se platí tisíc eur támhle, deset tisíc eur támhle, je to v pořádku?‘ Já říkám – je to úplně v pořádku, když to říkáte, na shledanou,“ popisuje. Elektronickou poštu dostává prý pořád, často ve znění „zemřel váš příbuzný, dostanete balík“.
Na to, jak nenaletět podvodníkům, se zaměřuje i jeden z kurzů mediální gramotnosti pro seniory s názvem Fakt, jo?. V sérii pěti videí si zájemci mohou ověřit, jak jsou na tom s odolností vůči dezinformacím na internetu. „Platí to, že čím je nižší vzdělání nebo čím je nižší nějaká sociální situace člověka, tak tím je náchylnost k tomu, aby si informace neověřoval,“ říká ředitel společnosti Elpida Jiří Hrabě.
Podle něj však neplatí, že by hlavními příjemci dezinformací byli právě senioři.
