Sněmovna ve čtvrtek schválila smlouvy, které uzavřela EU s Thajskem a Malajsií. Oba dokumenty zahrnují spolupráci mezi evropskou sedmadvacítkou a uvedenými asijskými zeměmi v řadě témat od lidských práv přes boj proti terorismu a organizovanému zločinu po boj s migrací. Dopoledne měli poslanci na programu také písemné interpelace. Opět se ale nedostali k plánovanému projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k hradním kauzám z éry bývalého prezidenta Miloše Zemana. Odpoledne pak premiér Petr Fiala (ODS) odpovídal na ústní interpelace, během kterých opozice upozorňovala na hospodaření státu.
Smlouva EU s Thajskem a Malajsií řeší například i zdravotnictví či daňové otázky. Obě dohody podepsal v polovině loňského prosince za Unii vzhledem k českému předsednictví také premiér Petr Fiala (ODS). Senát svůj souhlas s oběma dokumenty vyslovil již letos v dubnu.
Zástupci EU podepsali rámcové dohody na loňském prosincovém summitu EU a Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Sdružení zahrnuje Indonésii, Filipíny, Vietnam, Myanmar, Thajsko, Laos, Kambodžu, Malajsii, Singapur a Brunej. EU a ASEAN jsou jeden pro druhého třetími nejvýznamnějšími obchodními partnery a Unie by ráda po dohodách se Singapurem a Vietnamem uvolnila obchodní bariéry také ve vztahu k dalším zemím.
Hospodářská komora již dříve uvedla, že spolupráce s indo-pacifickou oblastí může pomoci českému vývozu v získání nových teritorií.
Smlouva s Vietnamem
Poslanci rovněž v úvodním kole schválili smlouvu s Vietnamem, která má usnadnit policejní spolupráci obou zemí při vyšetřování trestných činů. Policisté by například mohli vyslýchat podezřelé prostřednictvím videokonferencí. Snazší by měla být i možnost konfiskace podezřelých nástrojů nebo výnosů z trestné činnosti. Rychlejší by mohlo být i vyřizování žádostí. Smlouvu uzavřeli zástupci obou stran letos v dubnu. Nyní se jí bude zabývat sněmovní zahraniční výbor.
„Smyslem této smlouvy je umožnit kvalitnější a efektivnější způsob vedení trestního řízení příslušnými orgány obou smluvních stran,“ popsal ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Dodal, že smlouva výslovně vylučuje oblast vydávání osob k výkonu trestu a trestnímu stíhání. Upravuje i řadu důvodů pro odmítnutí právní pomoci, což odráží závazky Česka v oblasti lidských práv, uvedl.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že Vietnam a USA patří mezi dva mimoevropské státy, mezi nimiž se dlouhodobě uskutečňuje nejvyšší počet případů justiční spolupráce v trestních věcech. Mezi Českem a Vietnamem platí od roku 2019 smlouva, která umožní předávání odsouzených. Můžou tak vykonat trest odnětí svobody ve státě, jehož jsou občany. Od stejného roku platí také smlouva o spolupráci v boji proti trestné činnosti. Tato smlouva má rovněž posílit policejní spolupráci a pomoci v boji proti obchodu s drogami.
Interpelace kvůli nedostatku léků
Ještě předtím řešili poslanci dopolední písemné interpelace. Jako první vystoupila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, která interpelovala premiéra Fialu ohledně nedostatku léků. Její interpelace byla zároveň jedinou ze sedmnácti podaných, kterou poslanci během čtvrtečního dopoledne projednali.
„Premiér Fiala nás v březnu ujistil, že ministr Vlastimil Válek (TOP 09) dělá maximum, aktuální informace z médií však nyní nenasvědčují zlepšení,“ uvedla Schillerová s tím, že do Česka by měly podle Válka během podzimu proudit antibiotika z Jižní Koreje, ale stále se tak neděje.
Fiala podotkl, že problém s léky obecně je, ale situace se vyvíjí. „Mění se dostupnost některých druhů a dostupnost konkrétních léků, a to v návaznosti na kroky vlády a ministerstva zdravotnictví,“ uvedl Fiala a zdůraznil, že žádný občan nebyl ohrožen na zdraví. „Vždy byla na trhu podobně účinná alternativa.“ Dodal, že zdaleka nejde jen o problém v Česku.
Poté vyjmenoval, kolik léků, jejichž dostupnost činila potíže, do Česka již dorazilo či dorazí v následujících měsících. „Neznamená to slíbit, že budou dostupné v každé lékárně,“ upozornil. Zmínil, že stávající legislativa neumožňuje získat informace o stavu zásob jednotlivých lékáren nebo ovlivnit rovnoměrnost jejich zásob. To má ale přinést nová legislativa.
Do následné debaty se zapojili i další poslanci zejména z řad ANO. „Léky nejsou, to není jeden případ, je x případů lidí, kteří se na nás obrací, že potřebují léky a nejsou ani jejich náhrady,“ oponovala například Berenika Peštová (ANO).
„V projevu jste lhal, protože i ministr Válek řekl v pořadu Ptám se já, že výpadky léků, cituji: ,Brutálně ohrozily životy lidí, řekl Válek,‘“ podotkl poslanec Aleš Juchelka (ANO), který dodal, že vláda stále jen slibuje, ale recept na problém není žádný. „Vymlouváme se na podmínky výrobců, distributorů, prostě léky tu nejsou, a přitom některé věci se opravdu dají řešit rychle, jako například aktivní nákup kritického léku, který chybí – penicilin, tam jsme se zdrželi o řadu týdnů,“ podotkl poslanec ANO Jiří Mašek.
Fiala podotkl, že se vláda od opozice na rozdíl od kritiky konkrétních kroků nedočkala. „Nepředložili jste žádný alternativní návrh a jen tu předvádíte politickou show, kterou vás asi učí pan poslanec Juchelka, který je v tom mistr,“ uvedl Fiala.
Schillerová oponovala, že hnutí ANO uspořádalo dvakrát kulatý stůl na toto téma, kde byli všichni zástupci odborné společnosti. Poprvé se podle ní ministr Válek nedostavil a podruhé poslal náměstka. „Hnutí ANO pod hlavičkou stínového ministra zdravotnictví Kamala Farhana zpracovalo deset bodů doporučení, jak by se mělo postupovat,“ uvedla. „My se snažíme, ale váš ministr zdravotnictví to ignoruje a já se obávám, že na to nemá, proto se obracím na vás, abyste zasáhl.“
Poslanec Petr Fifka (ODS) dodal, že nikdo nepopírá, že problém s antibiotiky je. Dodal však, že problém s léky není záležitostí posledního roku. „Tam pouze vyeskalovala záležitost s antibiotiky, která byla způsobena výrobními problémy na jedné straně a zvýšenou spotřebou na straně druhé,“ zmínil.
Také ministr zdravotnictví Válek řekl, že situace s léky je dlouhodobě špatná. „Problém, který je, je opravdu celosvětový,“ uvedl. Zlepšení si slibuje od vládní novely lékového zákona. „Byť se tady přeme, byť máme kritické poznámky, je zde řada odborníků, která má o lécích hluboké informace. Budeme hledat cestu, jak co nejlépe zákon doladit,“ podotkl ministr.
Při odpoledních interpelacích opoziční poslanci kritizovali premiéra, že jeho vláda neumí šetřit a rozhazuje peníze. Fiala reagoval také na interpelaci poslance SPD Zdeňka Kettnera, který se ho zeptal na podmínky pronájmu pražské budovy Tokovo pro ministerstvo obrany.
Server Seznam Zprávy ve středu uvedl, že zatímco NKÚ platil nájemné kolem 18 milionů korun ročně, ministerstvo má platit 66 milionů korun. Fiala zopakoval, že ohledně výhodnosti nabídky bude zpracován znalecký posudek.
„Cena pronájmu, která se objevila v médiích, není cena, která by byla dohodnuta jakoukoli smlouvou. Nadále probíhá vyjednávání o podmínkách smlouvy včetně cenových parametrů a výše nájmu by měla zohledňovat mimo jiné i nutné stavební úpravy,“ prohlásil Fiala. Rozdíl proti nájmu, který platil NKÚ, spočívá podle premiéra nejen ve vývoji realitního trhu, ale i v tom, že obrana potřebuje o třetinu větší plochu, než jakou potřeboval NKÚ. Má také daleko vyšší nároky na stavební úpravy, a to hlavně pokud jde o zabezpečení, dodal.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nemá vhodné kapacity k dispozici a ministerstvo upozornil na možnost uvolněných prostor v pražské budově Tokovo, kde dosud sídlil v nájmu Nejvyšší kontrolní úřad, informoval Fiala poslance. „Ta nabídka na pronájem budovy Tokovo vyšla ve všech ohledech jako nejvýhodnější, a proto byla s majitelem této budovy zahájena jednání o podmínkách pronájmu budovy,“ poznamenal předseda vlády. Poukázal na to, že ministerstvo potřebuje kancelářské prostory o celkové rozloze dvanáct tisíc metrů pro zhruba osm set zaměstnanců.
Na dotaz Jana Síly (SPD) ohledně církevních restitucí premiér uvedl, že nechce měnit pravidla peněžitých náhrad pro církve. Podle něj je správné, aby platila tak, jak byla původně nastavena. Síla poukazoval na to, že zatímco důchodcům vláda valorizace penzí snížila, valorizace finančních náhrad církvím se nedotkla. Kabinet vinil z toho, že dává církvím přednost.
Fiala taky reagoval na poslance ANO Milana Ferance, který zpochybňoval míru loňského zisku zemědělských a potravinářských firem. Podle premiéra zemědělským podnikům v souhrnu loni meziročně stoupnul zisk o 142 procent, podobně i potravinářským firmám včetně koncernu Agrofert, který má ve svěřenských fondech expremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Stát jim na dotacích vyplatil přes čtyřicet miliard korun, připomenul Fiala.
„Zisky jsou rekordní a ceny potravin jsou taky rekordní. Je potřeba udělat něco, aby tomu tak nebylo,“ řekl premiér. Cestou je podle něj tlak státu na všechny účastníky procesu výroby a prodeje potravin, aby se jejich ceny snížily. „A hle, ono to funguje,“ dodal předseda vlády.
Feranec řekl, že meziroční zisk je zavádějící údaj a že ziskovost při porovnání s tržbami se zvýšila v rozmezí od 1,5 do 4,5 procentního bodu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se nad tím pozastavil. Připomněl zákon o cenách, který o přiměřenosti zisku pojednává a zapovídá zneužívání výhodnějšího postavení na trhu.
