Olomoucký vrchní státní zástupce Radim Daňhel po necelém roce ve funkci rezignoval. Skončí 31. července, informovalo v pátek ministerstvo spravedlnosti. Napsalo, že Daňhel písemnou rezignaci zdůvodnil osobními i profesními důvody, které spočívají zejména v nemožnosti efektivního řízení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Daňhel vzkázal, že se k důvodům vyjádří zřejmě příští týden. Pro jeho kolegy byla rezignace naprosto překvapivá, zjistila ČTK. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž o úmyslu Daňhela rezignovat věděl několik dní, překvapilo jej ale, že to udělal tak brzy.
Olomoucký vrchní státní zástupce Radim Daňhel rezignoval
Daňhel v pátek vzkázal, že nyní své kroky nemůže komentovat s ohledem na jiné důležité povinnosti. „K důvodům bych zatím odkázal na tiskovou zprávu ministerstva spravedlnosti. Předpokládám, že blíž se vyjádřím příští týden,“ uvedl.
„K důvodům ve své písemné rezignaci Radim Daňhel uvedl, že jej k ní vedly osobní i profesní důvody spočívající zejména v nemožnosti efektivního řízení Vrchního státního zastupitelství Olomouc při existenci poboček vrchního státního zastupitelství v Brně a v Ostravě, a to i přesto, že byl v době svého jmenování výrazným zastáncem jejich existence. V této situaci má za to, že nelze unést takovou odpovědnost, jaká se od této funkce oprávněně očekává,“ napsalo ministerstvo.
Podle žalobců jde o zástupný důvod
To, že by pobočky v Brně a Ostravě byly pro řízení úřadu neefektivní, odmítá Daňhelův předchůdce Ivo Ištvan, který úřad vedl dvě desítky let. „Řídil jsem úřad dostatečně dlouho, problém s řízením poboček vůbec žádný nebyl. V justiční soustavě existují pobočky i u jiných státních zastupitelství, dokonce i u soudů v řadě krajů. A nezaznívá odnikud, že by byl nějaký problém s jejich řízením. Může to být individuální názor nebo individuální schopnosti toho konkrétního vedoucího státního zástupce nebo předsedy soudu, ale určitě to není tak, že by se úřady s pobočkami nedaly řídit,“ řekl Ištvan.
Žalobce, který nyní působí na Nejvyšším státním zastupitelství, byl v době své funkce olomouckého vrchního žalobce zastáncem zřízení poboček v Brně i v Ostravě. „Dělat vedoucího státního zástupce je těžké, dělat vrchního státního zástupce je dvojnásob těžké. To není lehká pozice,“ doplnil Ištvan. Dodal, že o důvodech rezignace nástupce nechce spekulovat.
Údajnou neefektivnost řízení úřadu kvůli pobočkám na VSZ v Olomouci odmítá i ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Petr Šereda. „Celkem dvanáct let dělám ředitele odboru a za celou dobu jsem neměl s jeho řízením, a tedy i s řízením poboček nejmenší problém. Neumím si představit, že by tento odbor bez těch poboček mohl fungovat,“ řekl státní zástupce Šereda. Podotkl, že jde podle něj o zástupný problém. „Rezignací jsem překvapen, nebyl jsem o ní ani náznakem dopředu informován,“ doplnil Šereda. Odmítl také, že by na úřadě panovaly nějaké osobní problémy.
Stříž bude hledat nástupce
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který v minulosti olomoucké žalobce opakovaně kritizoval, vzkázal, že vzal Daňhelovu rezignaci „s politováním na vědomí“. Nyní bude očekávat od nejvyššího státního zástupce Igora Stříže personální návrh na Daňhelova nástupce. Stříž uvedl, že se s ministrem spravedlnosti sejde zřejmě v průběhu příštího týdne.
„Budu přemýšlet o nějakých vhodných kandidátech, samozřejmě v hlavě nějaké tipy mám, ale v tuto chvíli se o tyto úvahy nebudu dělit. Vrchní státní zástupci nerostou na stromech, ale byl bych asi špatný nejvyšší, kdybych se teď najednou ocitl ve stavu, že nevím,“ řekl Stříž. Doplnil, že kandidáty vybírá on a ministr je buď schválí, nebo ne.
O Daňhelově plánu prý věděl. „O jeho úmyslu rezignovat vím několik dní, možná krátkých týdnů. Opakovaně jsme se o tom bavili, on byl pevně rozhodnut, já jsem se ho nesnažil přemlouvat. Spíše jsem se na něj snažil působit, aby ten krok uvážil a trochu oddálil a tím mi nechal nějaký časový prostor. To rozhodnutí podat rezignaci mne tak svým způsobem překvapilo. Nevěděl jsem, že k tomu rozhodnutí dospěje tak brzy,“ uvedl Stříž.
Řekl, že Daňhelův rezignační dopis nemá k dispozici. Mluvili ale podle něj o podobách řízení vrchního státního zastupitelství a řízení poboček, na konkrétní důvody rezignace je ale třeba ptát se Daňhela. „Nechci je tajit nebo mlžit, sám přesně nevím, co převážilo,“ uvedl Stříž. Doplnil, že vnímal, že to rozhodnutí v Daňhelovi nazrává natolik, že nebyl přístupný přemlouvání. Stříž uvedl, že by to ale ani nedělal.
„Chtěl bych také zdůraznit a popřít, že na něj byl vyvíjen nějaký tlak. Ani z mé strany, ani ze strany ministra. Nikdo ho nepřemlouval k tomu, aby ten krok učinil, nebyl k tomu nucen ani popostrkován,“ uvedl Stříž.
Daňhel vedl olomoucké vrchní státní zastupitelství od poloviny července loňského roku. Předtím působil jako okresní státní zástupce v Kroměříži. Ke jmenování ho Blažkovi koncem června navrhl Stříž.
Ministr již předtím v médiích uváděl, že na uvolněný post nechce nikoho ze stávajícího vedení, tedy z týmu Ištvana. Ištvana dlouhodobě kritizoval a zhruba před rokem zveřejnil analýzu, která podle ministerstva odhalila zásadní nedostatky jak v hospodaření, tak i v efektivitě olomouckého úřadu.
Ištvan od loňského dubna na vlastní žádost přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství. Výsledky ministerské analýzy zpochybnil. Blažek podle něj při svém předchozím působení v čele ministerstva spravedlnosti v roce 2012 a 2013 neměl k fungování olomouckého VSZ žádné připomínky ani poznámky a jeho postoj se radikálně změnil až po zásahu policie na úřadu vlády v roce 2013, který dozorovali olomoučtí žalobci.