Aktuální vládní návštěva Olomouckého kraje a schůze v Jeseníku by neměly být posledními podobnými akcemi. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu řekl, že výjezd, při němž ministři celý den poznávají problémy regionu, chce opakovat třikrát až čtyřikrát do roka. Loni k tomu neměl podle jeho slov kabinet prostor, po prvním půlroce mandátu se druhý věnoval předsednictví EU. Ambicí vlády je podle premiéry postupně navštěvovat i další regiony Česka.
Vláda jednala v Jeseníku, výjezdní zasedání chce opakovat několikrát ročně
Brífink po jednání vlády v Jeseníku (zdroj: ČT24)
Že vláda přijela jednat právě do Jeseníku, ocenila starostka města Zdeňka Blišťanová (TOP 09). Region podle ní potřebuje pomoc vlády například při řešení bytové výstavby či situace ve zdravotnictví. Olomoucký hejtman Josef Suchánek (STAN) doplnil, že se mluvilo například o dopravě či cestovním ruchu.
Fiala ve středu mimo jiné mluvil se stavaři, kteří budují obchvat Bludova. Předsedu vlády ujistili, že důležitá dopravní stavba bude dokončena v termínu, možná dokonce o něco dříve. Novinářům před zasedáním vlády v Jeseníku premiér řekl, že stavba zlepší dostupnost regionu a může být příkladem zlepšování dopravní infrastruktury v Česku. Vláda se podle něj vydala na svou první cestu na Jesenicko, protože tam špatná dopravní dostupnost lidem komplikuje život.
Obchvat s přeložkou významně uleví Bludovu a okolním obcím, kterými nyní projíždí velké množství aut. „Co je podstatné, znamená to rychlejší spojení směrem na Šumperk a Jeseník, zlepšení dopravní obslužnosti a také větší bezpečnost na silnicích,“ doplnil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle kterého nová čtyřproudá silnice vedoucí kolem Bludova také sníží riziko dopravních nehod.
V okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk letos stát investuje do dopravní infrastruktury 3,2 miliardy korun, dalších 21,5 miliardy pak do konce roku 2030, avizoval na brífinku Fiala. Zmínil i investice do železnice, například nedávné dokončení elektrifikace tratě mezi Šumperkem a Libinou.
„Když mluvíme o znevýhodněných regionech, máme často na mysli Karlovarský nebo Ústecký a Moravskoslezský kraj, které podle řady definic tyto parametry splňují. Nesmíme však zapomínat ani na části krajů, které jako celek problémy nemají, jako je Olomoucký, ale kde také existují lokality, které jsou z určitých hledisek znevýhodněny,“ zdůraznil premiér. Doplnil, že díky poloze Jesenicka se může vláda zabývat zároveň i problémy sousedního Moravskoslezského kraje.
Události: Vláda jednala v Jeseníku (zdroj: ČT24)
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) více podpoří malé obce a města z hospodářsky a sociálně ohrožených území. V příštím týdnu vyhlásí výzvu s částkou 2,39 miliardy korun a zvýhodněny budou právě žádosti z těchto oblastí. Změnu v programu Podpora rozvoje regionů 2019+ ve středu také schválila vláda.
Na podzim pak MMR plánuje vyhlásit další výzvy, jejichž cílem bude pomoci zejména obcím s omezeným rozpočtem. Ministerstvo nabídne celkem čtyři miliardy korun, které bude možné využít například na obnovu místních komunikací, veřejných budov, sportovišť nebo na přípravu chytrých řešení a projektové dokumentace.
Snížení věkové hranice pro prvovoliče
Fiala a další ministři také před výjezdní schůzí reagovali na slova prezidenta Petra Pavla, který v úterý při návštěvě Moravskoslezského kraje řekl, že by se u prvovoličů nebránil snížení věkové hranice ze současných osmnácti na šestnáct let.
„To je debata, která se opakovaně objevuje, určitě ji můžeme vést. Myslím si, že existuje i řada dobrých důvodů, proč hranici osmnácti let zachovat. Ono to i souvisí s dalšími typy odpovědnosti a věcí, které vám legislativa přisuzuje podle věku,“ zmínil předseda vlády.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) je toto téma důvodem ke společenské debatě. „Když nad tím přemýšlím, jak jsem uvažoval v 16 a 18 letech, tak si myslím, že v tom byl velký rozdíl,“ poznamenal. Trend je ale podle něj takový, že lidé dospívají dřív, proto možná jednou přijde čas to zohlednit i ve věkové hranici u prvovoličů.
Česko má zájem o půjčku od Evropské komise
Česko projeví předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK), shodla se na tom vláda na výjezdním zasedání v Jeseníku. O výši půjčky rozhodne kabinet podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) poté, co EK upřesní dílčí nejasnosti v podmínkách čerpání. Bek to napsal na Twitteru.
Podle pátečního vyjádření měl Bek předložit vládě nezávazný návrh žádosti o půjčku minimálně ve výši 68,8 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu v pondělí informovalo, že materiál obsahoval čtyři varianty. Kabinet kromě půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost probral také aktualizaci Národního plánu obnovy. Původní Bekovy odhady ohledně půjčky činily sto až dvě stě miliard korun. Premiér na brífinku po jednání doplnil, že půjčka může být případně navýšena až na přibližně 260 miliard korun.
Události, komentáře: Výjezdní jednání vlády v Olomouckém kraji (zdroj: ČT24)
Premiér se také vyjádřil k aktuálním demonstracím části vysokoškolských pedagogů. Jednoduché navýšení peněz humanitním oborům, jejichž vyučující protestují kvůli nízkým platům, řešení problémů nepomůže, zdůraznil na brífinku Fiala i s odkazem na své vlastní zkušenosti z akademické sféry.
Uvedl, že chce hledat dlouhodobé a efektivní řešení, a připomněl, že stát meziročně zvýšil peníze pro vysoké školy o tři miliardy korun. Přidání určité částky podle něj nic nevyřeší, problém vidí i ve struktuře vysokých škol. „Pokud máme pomoct, musíme to dělat v úzké spolupráci, jednoduché řešení navýšením financí není,“ konstatoval.