Symbolicky v Den učitelů část vysokoškolských pedagogů vyšla protestovat proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Pro univerzity požadují více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Požadavky akademiků se rozhodl podpořit Vysokoškolský odborový svaz, který vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. O navýšení rozpočtu vysokých škol na odměňování pedagogů bude jednat ministr školství Vladimír Balaš (STAN) s premiérem Petrem Fialou (ODS). Prezident Petr Pavel s požadavky akademiků souhlasí, ministerstvo školství a univerzity by podle něj měly najít systémové řešení.
Za vyšší platy akademických pracovníků se protestovalo v osmi českých městech, mimo jiné v Praze, Olomouci a Českých Budějovicích.
V Praze se učitelé humanitních a sociálněvědních oborů sešli na náměstí Jana Palacha, poté vyrazili na pochod k Masarykově soše na Hradě. Cestou se průvod zastavil u Úřadu vlády, kde účastníci předčítali z otevřeného dopisu pro premiéra, v němž ho vyzvali, aby se situací kolem platů vyučujících zabýval.
Mimo jiné v dopise apelovali také na minulost Fialy, který se stal profesorem politologie a před vstupem do politiky působil několik let jako rektor Masarykovy univerzity v Brně a také vedl Českou konferenci rektorů.
V čele průvodu valili účastníci balvan, který měl podle nich odkazovat na mytologického Sisyfa. Nesli také transparenty s nápisy jako „Bez sociálních věd si nebudeme rozumět“ nebo „Excelentní vědu za ostudné mzdy?“. Na trase pochodu byla omezena doprava.
Symbol Masaryka
Hradčanské náměstí si protestující vybrali kvůli soše Masaryka, který byl také filozof a věnoval se sociálním vědám. K soše se demonstranti obrátili s dotazem, jak to udělal, že jeho akademickou dráhu nikdo nezpochybňoval. Kritiky sociálněvědních oborů vyzvali, aby své výtky adresovali i Masarykovi. Několikrát účastníci pochodu také provolávali „Máme smysl!“, s odkazem na smysluplnost svých oborů.
Kvůli protestu bylo v úterý na některých fakultách Univerzity Karlovy děkanské volno, informoval předseda Akademického senátu FF UK Ondřej Švec. Studenti i veřejnost se mohli v dopoledních a brzkých odpoledních hodinách účastnit přednášek a diskusí o důležitosti humanitních a sociálněvědních oborů a o jejich nynějším podfinancování.
O platech svých zaměstnanců rozhodují autonomně samy vysoké školy – nejsou vázány tabulkami, ale pracují s penězi, které dostanou od státu. Letos je to necelých 31 miliard korun. Kromě hlavního platu mají někteří pedagogové i příjmy z vědecké činnosti (viz obrázek níže, kde je vidět celkový objem i podíl, který získávají humanitní nebo sociální fakulty). Je patrné, že značná část této podpory míří do oborů přírodovědných a technických.
Do Olomouce zavítali akademici z Ostravy či Brna
Také u sídla Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se sešli studenti a vyučující a přinesli s sebou různé transparenty, vlajky i bubny. Do Olomouce také zavítali akademici z Ostravy, Opavy a Brna, sdělil redaktor České televize Martin Laštůvka.
Například Václav Štěpánek z Masarykovy univerzity Brno vyzdvihl roli filozofických fakult ve společnosti a také to, že to byly právě tyto fakulty v Praze, Brně a Olomouci, které organizovaly stávky v roce 1989 a přispěly tak k pádu komunismu. „Jsou tak základními aktéry vývoje ve společnosti,“ uvedl Štěpánek s tím, že zanedbáváním humanitních věd, poddimenzováním jejich financování se zase budeme vracet do minulosti.
Se svými zkušenostmi vystoupila i mladší generace z řad odborných asistentů či doktorandů. „Dnes jsem oznámila, že po dvaceti letech z této univerzity odcházím,“ uvedla jedna z odborných asistentek. Poukázala například na to, že lektoři nemají za co jezdit na mezinárodní konference, posunovat se ve vzdělávání a přenášet to na studenty.
Promluvil například i předseda Asociace děkanů filozofických fakult a děkan filozofické fakulty olomoucké univerzity Jan Stejskal. „Jsme rádi, že vláda a předchozí vlády investovaly do základního a středního školství. (…) Ale při těchto aktivitách zcela zapomněly na vysoké školy,“ konstatoval. „Požadujeme finanční prostředky už v tomto roce, aby nám kolegové přestali odcházet z práce,“ dodal Stejskal.
Protesty v Hradci Králové a Pardubicích
Lidé protestovali proti nízkým mzdám vyučujících také v centru Hradce Králové, včetně zaměstanců Univerzity Hradec Králové (UHK) a studentů. „Protestujeme proti dopadům špatného financování veřejných vysokých škol, který zvláště citelně vnímají filozofické či jiné společenskovědní a humanitně orientované fakulty,“ sdělil Miroslav Joukl z týmu organizátorů akce Hodina pravdy.
„Dospěli jsme do stavu, kdy už není možné mlčet,“ řekl Aleš Prázný z katedry filozofie pardubické univerzity. Zástupci fakulty žádají důstojné podmínky srovnatelné s jinými vědami. Podle Prázného ale aktivita zatím nemá u politiků očekávanou odezvu. Úterní protest měl na Univerzitě Pardubice podobu debatního setkání, kterého se účastnily desítky akademiků a studentů.
Rektor Libor Čapek nebyl přítomen kvůli zahraniční cestě. Písemně ale sdělil, že univerzita může financovat mnohé obory díky zaměstnancům, kteří získávají peníze ze soutěží národních a mezinárodních poskytovatelů. Podle něj škola vždy zohledňovala své multioborové zaměření a její humanitní obory nejsou upozaděny, nicméně vysoké školy jsou podfinancované.
Cílem je navýšení financí na úroveň průměru států OECD
Cílem protestu je podpořit požadavky rektorů univerzit sdružených v České konferenci rektorů (ČKR) a Asociace děkanů filozofických fakult, uvedl Švec. Rektoři požadují, aby se navýšily finance pro vysoké školy na úroveň průměru států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tedy zhruba o deset miliard korun ročně více než nyní.
„Dnes je hluboko pod tímto průměrem. Ba dokonce se tento podíl prostředků vynakládaných na vysoké školství snižuje. Takže je to apel adresovaný jednak ministerstvu školství, jednak celé vládě,“ ujasnil Švec pro Českou televizi.
„Obrátíme se otevřeným dopisem na samotného pana premiéra. Chtěli bychom se jeho jako profesora politologie, jako jednoho z bývalých rektorů a prorektorů univerzity, a jako státníka zeptat, jak on hodlá jakožto premiér této země navazovat na Masarykův odkaz,“ prozradil také Švec.
Balaš bude jednat s Fialou
Prezident Pavel řekl, že souzní s požadavkem akademiků, který byl vznesen. „Protože si nemyslím, že by bylo systémově správné, aby byli učitelé některých fakult, konkrétně filozofických, hodnoceni za stejnou práci hůře než jejich kolegové z ostatních fakult,“ sdělil.
Ministr školství Balaš označil financování vysokých škol za dlouhodobě zanedbané. „Financování vysokých škol je problematické už posledních dvacet let. V souvislosti s ekonomickými objektivními problémy, které jsou po covidu, a v souvislosti s krizí na Ukrajině, se zvýšením cen energií to jen vyplavalo mnohem více na povrch,“ uvedl na úterním brífinku Balaš.
Na univerzitách jsou dle Balaše velké rozdíly v odměňování pedagogů. „Někdy to má objektivní, někdy spíše subjektivní příčiny. Takže hledáme cestu a chceme racionalizovat i přerozdělování uvnitř univerzit.“
O zvýšení rozpočtu a odměňování pedagogů měl Balaš v úterý jednat s premiérem Fialou. Ve středu by pak na výjezdním zasedání v Jeseníku mohla záležitost projednat vláda. Podle dokumentu by se mohl v letošním roce rozpočet univerzit na odměňování pedagogů mimořádně navýšit zhruba o 901 milionů korun.
Stávková pohotovost
Podpořit požadavky škol se rozhodl Vysokoškolský odborový svaz (VOS), který na úterý vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. Výstražná stávka je podle akademika Františka Kratochvíla v plánu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Stávky v Olomouci se podle něj zúčastní i akademici z Ostravy a z Brna.
K situaci ve školství se dopoledne v Praze vyjádřil také Českomoravský odborový svaz pracovníků školství. Ten požaduje, aby se příští rok ve školách platy dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Školské odbory se dle předsedy Františka Dobšíka také obávají, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Dobšík na tiskové konferenci rovněž varoval před odlivem mladších pracovníků ze školství.
Vedení školských odborů bude jednat o dalším postupu v pátek, zvažuje i stávkovou pohotovost. Pokud se na ní dle místopředsedkyně svazu Markéty Seidlové shodne, osloví předáci pracovníky škol, aby zakládali stávkové výbory.
Podle rektora Skleničky jsou vysoké školy již příliš trpělivé
„Já si myslím, že (premiér Petr Fiala) chápe situaci velmi dobře. Už několikrát ukázal, že je na naší straně. Myslím, že nám bude naslouchat a že udělá, co bude v jeho silách,“ řekla v Událostech, komentářích na adresu premiéra rektorka Akademie múzických umění v Praze Ingeborg Radok Žádná.
„Humanitní obory a umělecké programy mají menší možnost se zapojovat do velkých výzkumných projektů,“ poznamenala Radok Žádná. To je podle ní jeden z důvodů, proč mají tito vědečtí pracovníci nižší mzdy.
Rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička v pořadu poznamenal, že většina příspěvků od státu směřuje do platů zaměstnanců univerzit. „Je smutné, že od roku 2007 ty příspěvky ze státního rozpočtu klesají. Mluvím o reálné podobě, když se započte inflace – ne nominální,“ uvedl rektor.
Vysoké školy podle něj byly ohledně mezd dlouho trpělivé, sám působil jako předseda České konference rektorů v době koronavirové pandemie. Tehdy se podle Skleničkových slov zástupci vysokých škol shodli, že není správné žádat zvýšení platů.
„V tuto chvíli si myslím, že vysoké školy jsou již příliš trpělivé. Dokazuje to srovnání platů odborných asistentů s platem v základním nebo regionálním školství,“ prohlásil Sklenička.
V České republice podle rektora Metropolitní univerzity Praha Michala Klímy v posledních deseti až patnácti letech nastupuje masovost vysokého školství. Jeho vývoj je podle akademika Klímy poznamenán dopady komunistického režimu.
