Vedení ministerstva obrany bude od 1. ledna 2023 vypadat úplně jinak. Ze současných sedmi náměstků zůstanou v čele resortu Jany Černochové (ODS) jen Daniel Blažkovec a František Šulc. Navíc, jak zjistili Reportéři ČT, sekci průmyslové spolupráce nově povede Radka Konderlová.
Přestože se v posledních letech rozjíždí masivní modernizace české armády a průběžně stoupá i její rozpočet, osud sekce průmyslové spolupráce, jež má na starosti právě kooperaci se zbrojaři, je dost divoký. Nejprve k 1. lednu 2018 zanikla na popud tehdejší ministryně Karly Šlechtové (za ANO), aby byla k 1. lednu 2020 pod vedením náměstka Tomáše Kopečného postavena znovu. A nyní opět dochází ke změně.
Průmyslovou spolupráci, stejně jako další sekce ministerstva obrany, od Nového roku nepovede náměstek, ale „pouze“ vrchní ředitel sekce. Jde o důsledek novely služebního zákona. Se začátkem její působnosti k 1. lednu 2023 navíc Tomáš Kopečný z ministerstva obrany odchází.
„Na základě výběrového řízení bude na pozici vrchní ředitelky sekce průmyslové spolupráce jmenovaná Radka Konderlová,“ přibližuje Natálie Forsterová, mluvčí ministerstva obrany. Konderlová v nynější sekci vede jeden z odborů. V roce 2021 si na několik týdnů vyzkoušela i pozici náměstkyně ministra obrany. V resortu pracuje od srpna roku 2020, předtím působila třeba i na Úřadu vlády.
V jiných sekcích se zatím tak zásadní personální změny nechystají. Jak obrana potvrdila, vrchní ředitelkou té ekonomické bude současná náměstkyně Blanka Cupáková, vyzbrojování a akvizice povede nadále Lubor Koudelka, majetkovou sekci pak Filip Říha. Na úrovni náměstků zůstávají jen spolupracovníci, které si na resort přivedla ministryně Jana Černochová. Tedy její 1. náměstek František Šulc a Daniel Blažkovec.
Novela služebního zákona byla schválena letos na podzim. Konec odborných náměstků na ministerstvech je její nejviditelnější součástí. Novela by podle jejích tvůrců měla zrychlit výběrová řízení na obsazení míst ve státní správě a zavádí také omezené funkční období pro vedoucí úředníky. Prezident Miloš Zeman upravenou legislativu vetoval, sněmovna jej následně přehlasovala.
