Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.
Pokud města či nemocnice neuzavřou smlouvu na energie, má je čekat regulovaný režim dodavatele poslední instance
5 minut
Události: Energie pro veřejné instituce
Část veřejných institucí si stěžuje, že od státu nemá jasné informace a že ministerstva s nimi o dalším postupu nekomunikují. V regionech přitom na vládními představiteli dříve slíbeného obchodníka s energiemi pořád ještě spoléhají a dodavatele energií na příští rok nemají. Je to případ třeba kolínské nemocnice.
„My samozřejmě v této souvislosti spoléháme na státního obchodníka s energiemi, očekáváme, že dostaneme nějakou kuchařku, jakým způsobem máme postupovat při nákupu energií,“ sdělil ředitel Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu připustil, že státní obchodník s energiemi veřejným institucím pomáhat nebude. To v neděli potvrdily další koaliční špičky. Organizace si tak budou muset energie zajistit samy. A pokud to nestihnou, přijde na řadu dodavatel poslední instance.
DPI je podle vládních politiků lepší řešení
„Počítá se s takzvanou kontraktační povinností, což znamená, že pokud firma nebo obec nezíská dodavatele, tak se dostane do režimu DPI,“ prohlašuje místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN). Podle vicepremiéra Bartoše by ceny byly zastropované, podobně mluví i předseda poslaneckého klubu ODS Benda.
„Pokud to jde zvládnout kvůli tomu, že jsme zastropovali ceny energií přes dodavatele poslední instance, tak je to určitě efektivnější řešení,“ uvedl Benda. Pro Prisko by podle něj byl nákup pro veřejné instituce mimořádně administrativně náročný.
Dodavatelem poslední instance je u elektřiny na většině území ČEZ. „V hypotetickém případě, že by nějaké nemocnice nebo nějaká obec neměla kontrakt, tak by stejně spadla do režimu dodavatele poslední instance. Nikdo by jí 1. ledna neodpojil dodávky elektřiny. To, že by někdo byl bez elektřiny, to se prostě nestane,“ vysvětluje generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Svaz doporučuje nespoléhat se na stát
Třeba podle odhadu Svazu měst a obcí nemá energie na další období zajištěné 15 procent samospráv. „Čekaly na to, že to bude prostřednictvím státního obchodníka nebo prostě opravdu nikoho nesehnaly,“ uvádí předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Energie na příští rok nemá nakoupené třeba město Unhošť. Teď sledují ceny na burzách. „Čas běží velmi rychle a nám bylo řečeno, že musíme na té burze nakoupit do konce října, aby byla šance všechno zprocesovat do konce roku,“ sděluje starostka Unhoště Iveta Koulová (TOP 09).
„Ti, kteří nemají vysoutěženo, musejí fofrem začít. U těch nadlimitních veřejných zakázek je to opravdu velmi málo času,“ sděluje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. Svaz měst a obcí zatím svým členům doporučuje, aby na stát nespoléhali a dodavatele si sami zajistili co nejdřív.
Beneš mluvil o energiích i v nedělních Otázkách Václava Moravce. Podle generálního ředitele ČEZ kvůli výpadkům ruských dodávek plynu utrpěla společnost velké škody. Firma podle něj povede mezinárodní arbitráž. Česko teď podle Beneše vyjednává o navýšení kapacity v nizozemském terminálu na zkapalněný plyn. Zatím má pětiletý kontrakt na tři miliardy kubíků, které pokrývají zhruba třetinu tuzemské spotřeby.
