O vztahu k Evropské unii, případném referendu o vystoupení nebo výhodách či nevýhodách plynoucích z členství mluvili v předvolební debatě lídři pražských kandidátek. Hosty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.
Lídryně KSČM Marta Semelová uvedla, že její strana nepodpořila vstup do Evropské unie, byla by pro referendum o setrvání či vystoupení z EU. „Myslíme si, že je tady řada občanů, kteří nejsou spokojeni, a že mají právo se vyjádřit,“ sdělila politička s tím, že v tuto chvíli jsme spíše podřadnou zemí, která ztrácí suverenitu. Podle Semelové je ale zároveň jasné, že je to problematické v době, kdy je podle ní řada důležitých podniků v zahraničních rukou, což by mohlo vést k velkým problémům. „Nicméně můj osobní názor by byl, abychom byli pro vystoupení z Evropské unie,“ sdělila. Dodala, že by to muselo být připraveno, aby nedošlo k problémům jako po brexitu.
Podle lídryně koalice PirátiSTAN Olgy Richterové jsme nejenom součástí Evropské unie, ale je to základ naší evropské prosperity. EU je podle ní nejlepší ekonomický blok světa. Po vystoupení bychom podle ní hospodářsky zkrachovali, alternativu nemáme. „To, co říkají jiné strany, co se týče vystoupení z EU, tak je naprosto nerealistické,“ sdělila. Připomněla, že díky společnému evropskému postupu jsme podle ní měli výhodnou pozici při vyjednávání vakcín, které se začaly i rychleji vyvíjet. „Musíme si uvědomit, kde bychom byli bez EU. Německo by nás přeplatilo v nabídce, kdyby samo vyjednávalo s farmaceutickými firmami,“ dodala. V EU bychom podle ní měli být aktivnější a být tam slyšet, současní ministři tam podle ní vyjednávat nejezdili.
Ani podle lídryně koalice SPOLU Markéty Pekarové Adamové členství v EU nemá pro Česko alternativu. „Všichni ti, kteří říkají, že by nás chtěli vyvést z EU, tak by měli poctivě říct, jaké důsledky by to na každého jednotlivého občana mělo,“ řekla s tím, že důsledky by byly neblahé a všechno, co Unie přináší, by okamžitě skončilo. Je podle ní třeba být aktivními členy. „My chceme, aby i nadále netrpěly některé země deficitem demokracie,“ prohlásila politička s odkazem na aktuální návštěvu maďarského premiéra Viktora Orbána, jenž je podle ní „pátou kolonou Putinova Ruska v EU“. To podle ní není český vzor, měly by se rozvíjet záruky bezpečí, prosperity i hodnotové ukotvení. Příležitostí je podle ní blížící se české předsednictví EU.
Lídr SPD Josef Nerušil prohlásil, že se rozhodně necítí jako euroobčan, natož globalizovaný euroobčan. Evropská unie podle něj začala jako hospodářský projekt, ale nyní je to politický projekt. Demokratický deficit vidí v tom, že v EU není podle něj vazba občanů na instituce, ale že de facto lidem velí nikým volené instituce a elity. „Ten projekt se dramaticky změnil a my si myslíme, že jsme vstupovali do jiné Evropské unie, než ve které jsme nyní,“ sdělil s tím, že souhlasí s lídryní KSČM Semelovou, aby občané měli právo mít referendum a hlasovat i o případném vystoupení z Unie.
Lídr hnutí ANO Patrik Nacher řekl, že je odjakživa euroskeptik a že si myslí, že mu poslední vývoj dává za pravdu. Dodal však, že nevidí alternativy EU z obchodního hlediska. „Nicméně zásadní revize a návrat ke kořenům by to určitě chtělo,“ prohlásil. Uvedl, že každý projednávaný zákon musí být v souladu s evropskou legislativou a že se někdy musí rok a půl vyjednávat výjimka s EU. V tom se podle něj Unie „roztáhla někam, kde původně být neměla“. Ohledně pravomocí EU zmínil možnost úprav hlasovacích procesů. Podle něj se otevírá debata, jestli hlasování, v nichž se hlasuje většinově bez veta, nerozšířit i o témata jako zahraniční politika nebo bezpečnostní politika. „To si myslím, že není cesta. Já bych šel cestou opačnou. U toho Green Dealu se krásně obnažilo, co páchá Evropská unie v přímém přenosu,“ řekl.
Lídryně ČSSD Jana Maláčová připomněla, že sociální demokracie Česko do EU přivedla. Podle ní by Evropa měla řešit velké věci, kvůli kterým vznikala, ale často se v nadávání na Evropu zapomíná na to, co nám přinesla. „Už je to pro nás naprostá samozřejmost, ale to, že tady žijeme rekordně dlouhou dobu v míru a v relativní prosperitě, tak toho už si skoro nikdo neváží,“ konstatovala. Podle ní EU není dokonalý projekt, hodně se změnila a na její vkus neřeší věci, které by měla řešit, jako daňové ráje. Česko by podle ní mělo zůstat součástí Unie a mělo by usilovat o to, aby se společný projekt zlepšil a zachoval mír na kontinentu a příslib prosperity. Alternativou je podle ní dění v Británii, které označila za „blázinec“. „My jsme chtěli do Evropy, aby se zvýšila naše životní úroveň. Co se týče mezd a platů, tak jsme stále na třetině úrovně Německa,“ uvedla s tím, že vizí sociální demokracie je i to, aby neodtékal z Česka kapitál, což je 300 miliard ročně.
Pražský lídr PŘÍSAHY Jiří Hynek řekl, že se v první řadě cítí být Čechem, čímž se nikdy netajil, ani během prezidentské kampaně. Uvedl, že chce, aby všechno, co dělá, bylo ve prospěch občanů Česka. „Mně se i dobře jedná s jinými zeměmi, nebo s partnery z jiných zemí Evropské unie do toho momentu, než se do toho začne plést ten eurobyrokrat,“ konstatoval s tím, že EU je dobrá myšlenka, ale neskutečně špatně prováděná, direktivou seshora. Je podle něj bohužel pravda, že jsme závislí na Unii, dělá se proto spousta věcí, abychom přestali být subdodavatelským průmyslem. Podle něj je třeba, aby se naši zástupci v EU nebáli a uměli říct svůj názor a prosazovali zájmy Česka.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
