Poslanci interpelovali ministry. Požádali o kroky proti vyvádění povolenek z Liberty

Sněmovna schválila usnesení, kde žádá vládu, aby podnikla kroky proti prodeji emisních povolenek z hutní firmy Liberty Ostrava. Poslanci také poslali do závěrečného kola schvalování novelu ústavy, která obsahuje zavedení klouzavého mandátu, a přiblížilo se i odškodnění protiprávně sterilizovaných žen nebo návrh na přeměnu kojeneckých ústavů. Většinu dne se ale věnovali interpelacím na premiéra Andreje Babiše (ANO) a na členy jeho vlády. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Krumphanzl Michal

V souvislosti s prodejem emisních povolenek z Liberty Ostrava žádá dolní komora kromě zmíněných kroků dále vládu také o to, aby prostřednictvím úřadů prověřila transakce spojené s jejich prodejem a s poskytnutým úvěrem, za který se v rámci protipandemické pomoci zaručila Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) řekl, že úřady úvěr kontrolují.

Debatu vyvolal nedávný prodej povolenek z Liberty Ostrava jejímu sesterskému podniku v Rumunsku. Huť si v minulých letech povolenky šetřila, chce je využít k financování nezbytné modernizace. Prodej povolenek vyvolal protesty odborářů, kteří se obávali vyvádění peněz z firmy.

Mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková odpoledne sdělila, že hutní společnost má na účtu už celou částku za prodej emisních povolenek, tedy 1,24 miliardy korun. Skupina GFG Alliance, do které LO od roku 2019 patří, připomněla, že přislíbila, že nadbytečné povolenky, které ostravská huť vlastní, budou využity v její prospěch. „Tento příslib jsme naplnili prostřednictvím legální transakce s vysokým ziskem. Zisk ve výši 260 milionů korun byl použit na výplatu odměny k 70. výročí, která již byla všem zaměstnancům zaslána na účet. Zbylá část bude využita na investiční projekty v Liberty Ostrava,“ uvedla GFG.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD) kontaktovala představitele britské vlády se žádostí o intervenci u vlastníka Liberty Ostrava ve věci dodržení slibů a závazků. Má jít o sliby a závazky dané české vládě při převzetí firmy od předchozího vlastníka. Liberty Ostrava patří od roku 2019 do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty.

Havlíček také řekl, že auditované výsledky firmy za první čtvrtletí nejsou ještě k dispozici, vše ale podle něj nasvědčuje tomu, že budou nejlepší za posledních pět let. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že společnost předpokládá zvýšení čtvrtletního zisku na 1,6 miliardy korun.

Nyní není podle Havlíčka situace taková, aby stát musel nezbytně do firmy vstupovat. Pokud by ale byla situace kritická, je stát podle něj připraven i na krajní řešení a varianty má předpřipravené.

Klouzavý mandát se přiblížil schválení

Ústavní novelu, která obsahuje zavedení klouzavého mandátu, připravili Piráti a podepsali se pod ni také poslanci SPD, STAN a vládního ANO, které obdobnou změnu ústavy slibovalo ve volebním programu. Kritici z řad ČSSD, KSČM či ODS se obávají toho, že v případě přijetí ústavní změny se ještě zvýší absence ministrů na jednání sněmovny, kterou ve čtvretk poslanci opakovaně kritizovali. Poukázal na to hlavně předseda komunistů Vojtěch Filip.

Předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) naznačil, že není jisté, zda se pro ústavní změnu nakonec v končící sněmovně najde potřebných 120 hlasů a že se ústavní novelu podaří do říjnových voleb přijmout. Změnu by pak navíc musel schválit i Senát, který dlouhodobě usiluje o další úpravy ústavy, zejména o prodloužení měsíční lhůty pro projednávání zákonů na dvojnásobek.

Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek nicméně věří tomu, že Senát nebude přijetí novely komplikovat vzhledem k tomu, že se týká jen sněmovny. Za novelu se přimlouval také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož je komplikované skloubit povinnosti poslance a členy vlády. Je to podle něj někdy „jízda na tygru“.

Piráti počítali s tím, že členové vlády by po dobu svého působení v kabinetu nesměli být zároveň členy Poslanecké sněmovny. Sněmovní ústavní komise a výbory doporučily povinnost zmírnit a zavést ji podle rakouského vzoru jen jako možnost.

Zavedení klouzavého mandátu by znamenalo, že za poslance, který se stane členem vlády, by nastoupil náhradník. V případě ukončení angažmá v kabinetu ministrů by člen vlády získal poslanecký mandát zpět na zbytek funkčního období. Piráti tím chtějí řešit časté absence členů vlády při schůzích sněmovny. Chtěli také návrhem zvýšit účast ministrů při interpelacích, neboť členové vlády by na ně pravidelně museli být ve sněmovně.

Klouzavý mandát je podle Pirátů zaveden v Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Estonsku, Švédsku či na Slovensku.

Na písemné interpelace dopoledne nedošlo

Absence ministrů ovlivnila i čtvrteční jednání směnovny – dopolední písemné interpelace musely skončit zhruba po deseti minutách a poslanci tak nemohli projednat ani jednu z šestnácti odpovědí členů vlády, kterými se mohli zabývat. Neúčast ministrů vyvolala protesty. Další šanci k projednání dostanou až na další řádné schůzi sněmovny, která má začít koncem května.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se stejně jako ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) omluvil do 14:30 z pracovních důvodů. Z pracovních důvodů se na čtvrtek omluvili také vicepremiéři Jan Hamáček (ČSSD) a Karel Havlíček (za ANO).

Omluvil se ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) a jeho stranická kolegyně a ministryně práce Jana Maláčová, ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se omluvil kvůli zahraniční cestě. Omluvil se ministr školství Robert Plaga (ANO), do 13:00 je omluvena ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), z pracovních důvodů se omluvil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) posléze přečetl i omluvu ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) a ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který se omluvil na dopoledne. Do sněmovny dorazil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „To bylo z mé strany takové sólo,“ poznamenal Vondráček, když dočetl seznam interpelací, které nebylo možné projednat.

Proti chování vlády protestoval místopředseda klubu KSČM Leo Luzar a připojil se k němu i místopředseda klubu Pirátů Lukáš Černohorský. Luzar poukazoval na to, že ani jeden z bodů, které mají poslanci dopoledne projednávat, se ministra Brabce netýká. Petr Gazdík (STAN) vyzval Vondráčka, aby jednal s vládou o lepší účasti. Vondráček bez bližších informací odpověděl, že s premiérem o tom hovořil ve středu.

Ministr Brabec o něco později, když poslanci projednávali návrh na zavedení klouzavého mandátu, poukazoval na to, že i dřívější vlády měly problém s docházkou na sněmovní interpelace. Argumentoval tím, že práce ministra je i v terénu, musí jezdit po celé republice a není jednoduché ji zkombinovat s účastí na jednání sněmovny. „Ty statistiky by byly zajímavé, jak předchozí vlády chodily na interpelace,“ poznamenal.

Odškodnění protiprávně sterilizovaných žen je před schvalováním

Nezákonně sterilizované ženy mají dostat jednorázově tři sta tisíc korun. Odškodnění protiprávně sterilizovaných žen je ve sněmovně před schvalováním, ve druhém čtení ve čtvrtek poslanci podali jediný pozměňovací návrh, týká se účinnosti. O předloze bude dolní komora hlasovat pravděpodobně na schůzi, která začne koncem května. 

Předloha vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. Odškodné by mohlo připadnout ženám, které sterilizaci podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se nemusely podle zdůvodnění rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek. Žádost by oběti podávaly podle návrhu do tří let od účinnosti zákona.

Žádosti by podle úprav petičního výboru posuzovalo ministerstvo zdravotnictví. Proti verdiktu ministra v rozkladovém řízení by byla možná bezplatná soudní žaloba. Odškodnění by nepodléhalo zdanění.

Odškodnění by se mohlo týkat podle autorů předlohy až 400 lidí. Stát by tedy mohl vyplatit nejvýše 120 milionů korun.

S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.

Obdobnou předlohu připravil v minulém volebním období tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Vláda ji ale odmítla.

Návrh na přeměnu kojeneckých ústavů je ve sněmovním finále

Do sněmovního finále se ve čtvrtek dostala také navrhovaná přeměna dětských domovů pro děti do tří let věku na centra komplexní péče pro děti se zdravotním znevýhodněním. Poslanci ve druhém čtení navrhli například prodloužení doby transformace ze tří na čtyři roky i další úpravy. O podobě novely skupiny poslanců v čele s Alešem Juchelkou (ANO) by měla dolní komora hlasovat nejdříve koncem května.

Pirát František Kopřiva nakonec nepodal pozměňovací návrh, jenž by vyškrtl ze zákona o umělém přerušení těhotenství ustanovení, podle kterého se nesmí provést cizinkám, které se v Česku zdržují jen přechodně. Nad Kopřivovou snahou se pozastavili Juchelka i Marek Benda (ODS), podle kterého jde o přílepek, jenž by usnadnil potratovou turistiku. 

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) chce vedle prodloužení doby na přeměnu bývalých kojeneckých ústavů novelu sladit se zákonem o zdravotních službách. „Nemůže dojít ke zrušení jakékoli ústavní péče. Těžce postižené děti musí mít tyto služby k dispozici,“ uvedl.

Pirátka Olga Richterová se spolu s dalšími poslanci snaží stanovit termín pro transformaci na 1. leden 2025. Od tohoto data by nesměly být do ústavní péče umisťovány děti do tří let s výjimkou dětí s těžkým zdravotním postižením a dětí do tří let umísťovaných v sourozeneckých skupinách do školských dětských domovů. Richterová rovněž prosazuje, aby v ústavním zařízení mohl jeden sociální pracovník pečovat nejvýše o tři děti do 18 let přes den a nejvýše o šest v noci.

Tvůrci novely poukazují s odvoláním na odborné výzkumy na to, že institucionální péče o děti nízkého věku má na jejich vývoj škodlivý vliv. Zařízení podle nich navíc neplní účel, pro který byla zřízena, tedy poskytovat zdravotní péči. „Děti do nich umístěné vyžadují péči odlišnou, převážně sociální povahy, případně zdravotně-sociální povahy,“ napsali ve zdůvodnění.

Ústavy pro nejmenší děti měly být podle předkladatelů postupně nahrazeny péčí o děti v náhradních rodinách. Navrhovaná centra komplexní péče pro děti se zdravotním znevýhodněním by měla podle poslanců usnadnit dlouhodobou rodinnou péči o tyto děti propojením zdravotní a sociální péče.

Sněmovní výbory se k předloze postavily odlišně. Sociální výbor doporučil její schválení, zdravotnický naopak zamítnutí. Kritici poukazují na to, že v Česku není dostatek pěstounů. 

Sněmovna zřejmě zpřesní vymezení okruhu rodinných příslušníků občanů EU

V souvislosti s novým vydáváním dokladů pro občany zemí Evropské unie zpřesní zřejmě sněmovna okruh lidí, kteří budou považováni za jejich rodinné příslušníky. Vládní novela cizineckého zákona, kterou dolní komora poslala ve čtvrtek do závěrečného kola schvalování, má oddělit nejbližší rodinu od lidí, kteří mají s občany států EU pouze volnější příbuzenské vazby. 

Sněmovní bezpečnostní výbor doporučil v novele upravit řízení s cizinci, kteří žádají o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Měli by mít například uděleno právo pobytu na 90 dní. V souběžné novele azylového zákona výbor doporučil možnost vydávat namísto cestovního průkazu totožnosti evropský cestovní doklad pro návrat a zavést pravidla pro posouzení žádosti o cestovní povolení.

Novela podle ministerstva vnitra reaguje zejména na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany Unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit. Předloha v souladu s dohodou o odchodu Velké Británie z EU také umožňuje další pobyt v Česku Britům, kteří tu budou oprávněně bydlet na konci letošního roku.

Česko doposud nerozlišovalo mezi rodinnými příslušníky, tedy manželi, dětmi či rodiči občana EU, a takzvanými oprávněnými osobami, což jsou například nesezdaní partneři nebo lidé závislí na péči občana EU. Obě skupiny měly stejná práva, což však podle vnitra není v jiných zemích běžné a není to ani opodstatněné. Do budoucna by tak měli pouze užší rodinní příslušníci mít nárok na pobytovou kartu k přechodnému pobytu a kartu trvalého pobytu.

Lidé z druhé skupiny budou mít podle návrhu sice pobyt v Česku snadnější než jiní cizinci, nebudou však mít automatické právo na vstup do Česka. Průkazy o pobytu ale dostanou na delší dobu a nebudou muset dokládat účel jejich pobývání v České republice. „Záměrem předkladatele u druhé kategorie bylo učinit takovou právní úpravu, která by v praxi nevedla ke zneužívání těchto pobytových institutů,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Cizinci, kteří v Česku již pobývají, si své současné postavení ponechají.

Poslanec KDU-ČSL Jan Čižinský se postavil mimo jiné proti zpřísnění pravidel pro nesezdané páry, kdy jeden z partnerů je cizincem, proti manželům. Evropské právo podle poslance sice zpřísnění umožňuje, ale neukládá. Vláda zpřísnění zdůvodnila tím, že v desítkách případů je současná úprava partnerského postavení zneužívána.