Ústavní soud by měl podle senátorů za Starosty zrušit rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny pro zneužití pravomocí hlavy státu. Vyhlášení termínu říjnových voleb na konci loňského prosince považují Starostové za zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím.
„Cílem je, aby Ústavní soud toto rozhodnutí prezidenta republiky zrušil,“ řekl europoslanec STAN Stanislav Polčák, který bude senátory u soudu jako advokát zastupovat. Návrh na ústavní přezkum vyhlášení termínu voleb předložili ve čtvrtek večer.
STAN má podle Polčáka pod návrhem 14 podpisů, stačilo by jich deset. Starostové nicméně nabídnou možnost připojit se k návrhu i senátorům z jiných frakcí. Kluby lidovců, Pirátů a hnutí Senátor 21 se o tom podle svých představitelů ještě poradí, předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra se k návrhu postavil odmítavě.
„Nemyslím, že ten návrh má nějakou šanci, aby uspěl,“ uvedl Nytra. Zeman podle Nytry využil svého legitimního práva a podle ústavy musí volby do sněmovny vyhlásit nejpozději tři měsíce před jejich konáním. „Nemyslíme si, že by toto rozhodnutí bylo nelegální,“ dodal Nytra.
Zeman podle Polčáka vyhlásil termín voleb nesmyslně brzo. Smyslem návrhu je, aby prezident i do budoucna respektoval ústavní principy. Polčák připustil, že Zeman není zákonem omezen v tom, v jakém časovém předstihu má volby vyhlásit, ale musí vycházet z principů ochrany volné soutěže politických stran.
„Stanovení termínu voleb téměř s ročním předstihem je pouze úmyslným naschválem prezidenta a premiéra vůči opozici,“ uvedl předseda senátorského klubu Starostové a nezávislí Petr Holeček. Připomenul, že volební koalice budou muset stejně jako jednotlivé strany do kampaně vložit maximálně zákonem stanovených 90 milionů korun, což jednotlivé strany zvýhodňuje.
„Takto brzké vyhlášení je krajně neobvyklé již například proto, že termín pro podání kandidátek je až na počátku srpna. Bohužel jsme opětovnými svědky toho, jak prezident Zeman zneužívá svěřenou moc, která mu je dána ústavou,“ dodal Polčák.
Sněmovní volby se budou konat 8. a 9. října. Prezidentovo rozhodnutí, které spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO), bylo vydáno ve Sbírce zákonů 31. prosince. Tímto dnem začala oficiální volební kampaň. Do limitu 90 milionů korun na kampaň se nyní započítávají veškeré náklady na volební propagaci.
Strany a hnutí se ovšem musí do voleb přihlásit až začátkem srpna. Podle Starostů není důvod pro regulaci volební kampaně, když ještě nebude jasné, které strany budou kandidovat samostatně a které v koalici.
„Rozhodnutí prezidenta republiky a předsedy vlády nepochybně zvýhodňuje vládní představitele, jejichž oficiální vyjádření, směřované k činnosti vlády, se za kampaň samo o sobě považovat nedá,“ argumentují Starostové. Veřejná propagace činnosti vládních orgánů tak podle nich znevýhodňuje opoziční síly. Podle Starostů není možné připustit, aby byl termín vyhlášení voleb předmětem faktické libovůle prezidenta a příslušného člena vlády ČR.
