Na podzim budou sněmovní volby. O hlasy se utkají i dvě velké koalice

Nahrávám video

Na domácí politické scéně vyvrcholí rok 2021 volbami do Poslanecké sněmovny – uskuteční se 8. a 9. října. Termín oznámil prezident Miloš Zeman už teď proto, aby strany a hnutí měly dostatek času na kampaň. Některá uskupení už oznámila své lídry, případně koalice.

S ambicí vystřídat po hlasování současnou vládu jdou do voleb dvě koalice. V lednu chtějí podepisovat smlouvu o spolupráci ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a taky uskupení Pirátů a hnutí STAN. 

Aby se trojkoalice dostala do sněmovny, potřebuje získat 15 procent hlasů. Dvojkoalice musí získat 10 procent hlasů.

Podle listopadového volebního modelu agentury Kantar by Piráti získali o devět procentních bodů více než ve volbách do sněmovny v roce 2017, Starostové a nezávislí pak o 5,5 procentních bodů více.  

Důležité bude vyvést zemi z krize. To bude v první fázi záchranná akce na český průmysl a české domácnosti.
Ivan Bartoš
předseda Pirátské strany

Potenciální blok ODS, KDU-ČSL a TOP 09 by podle listopadového modelu Kantaru získal necelých dvacet procent hlasů. 

Předseda ODS Petr Fiala se chce zasadit o to, aby zajistil mladým lidem budoucnost a těm, kteří jdou do penze, aby měli důchody. „Abychom tady měli silnice, po kterých se dá jezdit, aby se tu dalo podnikat, aby se tu stavěly byty a lidi se nebáli zakládat rodiny,“ popsal priority své strany. 

Babiš chce vyhrát tak, aby ho další strany nemohly obejít

Andreje Babiše (ANO) na podzim bude čekat obhajoba premiérského křesla. Podle listopadového volebního modelu Kantaru stále jeho hnutí vede, postupně ale ztrácí. 

Kdo realizuje program pro všechny občany? Hnutí ANO. Chceme vyhrát tak, aby nás neobešly jako v krajských volbách.
Andrej Babiš
premiér a předseda hnutí ANO

Hnutí ANO v loňském roce v krajských volbách co do počtu mandátů zvítězilo, krajské koalice ale většinou utvořily ostatní strany

ČSSD, KSČM i SPD si na jaře zvolí lídry do voleb

Velkou výzvou budou podzimní volby do Poslanecké sněmovny pro ČSSD a KSČM. Pro zisk mandátů musí jednotlivě kandidující subjekt získat pět procent hlasů. Podle listopadového volebního modelu Kantaru by ČSSD získala 4,5 procenta a KSČM 3,5 procenta (statistická chyba ale podle agentury může v uvedeném modelu činit až 3,1 procentního bodu). Obě strany jsou bez přestávky ve sněmovně už od 90. let.

Zatím se neví, jaké volební lídry obě strany do voleb vyšlou. Předseda komunistů Vojtěch Filip už to nebude. Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče bude jedním z témat voleb covid. „I kdyby odezněl, tak o tom vypořádat se s jeho důsledky, rozpočtovým schodkem, dopady do ekonomiky a reálného života společnosti,“ uvedl.

ČSSD o lídrovi rozhodne na jaře. „Sociální demokracie nyní vede velmi intenzivní vnitrostranickou debatu o programu, o tom, s čím chceme jít do voleb. Já jsem přesvědčený, že změnu potřebujeme, potřebujeme i nová témata,“ myslí si místopřeseda sociálních demokratů Tomáš Petříček.

Během jara taky bude jasno o hlavní tváři SPD pro podzimní volby. Dosud hnutí vedl Tomio Okamura, který má zájem v čele pokračovat. Podle něj bude hlavním tématem voleb sociální a ekonomická udržitelnost Česka. „Protože skutečně je tady astronomický vládní deficit současného rozpočtu,“ uvedl.

Finanční limit pro kampaně

Při posledních volbách do sněmovny v roce 2017 se o hlasy voličů ucházelo 31 stran a hnutí. Horké části kampaně strany většinou spouštějí během letních prázdnin. I teď pro ně bude platit finanční limit: utratit můžou maximálně 90 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 7 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 14 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...