Zabití generála Solejmáního vedlo ke sjednocení Íránu a k chaosu bez kontroly, soudí Zaorálek

Absolutně kritický k rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa nechat zabít íránského generála Kásema Solejmáního je Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Je to především ukázka toho, jak Spojené státy nerozumí Íránu,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr kultury a bývalý ministr zahraničí. Za nejhorší považuje to, že krok Trumpa byl víc veden instinktem a emocemi, než aby byl podložen strategií a logikou. My (Evropa) sklízíme plody této politiky, dodal. 

Video Interview ČT24
video

Lubomír Zaorálek v Interview ČT24

Ministrovi vadí, že zabití generála vedlo ke změně situace v Íránu: „Země se v obrovské míře sjednotila“. I ti, kteří dávali najevo, že režim nemusejí, deklarují, že zabití  Kásema Solejmáního je něco, co nepřijímají, dodal. 

Donald Trump v pátek označil útok na generála za krok k odvrácení války, nikoliv k  jejímu rozpoutání. Washington podle amerického prezidenta neusiluje o změnu režimu v Íránu, dosavadní velitel elitního oddílu íránských revolučních gard však stál za nedávnými útoky na americké cíle v Iráku včetně nepokojů u amerického velvyslanectví.

Bez strategie k chaosu

Zaorálek připomněl  i to, že odstoupení USA od smlouvy o íránském jaderném programu v roce 2018 vedlo k jiným výsledkům, než Američané očekávali. V Íránu zvítězil jestřábí kurz, ekonomika se nezhroutila, režim nepadl, vypočítával ministr. 

„Můj dlouhodobý soud je, že (Trump) nemá strategii,“ řekl Zaorálek. Podle něho přispěje rozhodnutí amerického prezidenta nechat zabít Solejmáního k vnesení chaosu do celého regionu. 

„Vyvřely emoce a je těžké je zastavit… pokud politici budou nuceni poslouchat, co se děje v ulicích, tak potěš Pánbůh.“

Lubomír Zaorálek

ministr kultury a bývalý ministr zahraničí

Situaci, kdy oficiální představitel země (Íránu) navštíví Irák, kam je pozván premiérem a když vystupuje z letadla, tak je odpálen raketou, považuje Zaorálek za bezprecedentní a urážlivou nejen vůči Íránu, ale i Iráku. 

Irácký parlament již schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody.

Zaorálek soudí, že irácká vláda, která bude mít rozhodující slovo, se nyní snaží získat čas.  Ale pokud odejme souhlas s přítomností cizích vojáků, budou muset odejít i čeští vojáci (pod vlajkou NATO). „Měli bychom počítat s variantou odejít“. 

K situaci se vyjádřila také Severatlantická aliance. „Írán musí přestat s násilnostmi a eskalací napětí na Blízkém východě,“ řekl po pondělním mimořádném jednání velvyslanců členských zemí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zabití íránského generála Kásema Solejmáního bylo podle něj věcí Spojených států, za nimiž ovšem nyní alianční země jednotně stojí. V současnosti pozastavená výcviková mise NATO v Iráku bude podle Stoltenberga obnovena, až to situace umožní. 

Slábnoucí role Evropy

Zaorálek kritizoval také to, že Evropa neměla informace o tom, co se stane, a to je podle něj zásadní, protože jsme spojenci a máme v Iráku společně vojáky. „My nyní řešíme důsledky. Nás se to týká ještě víc, Evropa je blíže Íránu než USA.“ Evropa navíc v těchto končinách hraje stále slabší úlohu, doplnil.

Myslí si rovněž, že situaci nikdo nemá pořádně pod kontrolou, ani Írán. Evropa teď jen pasivně sleduje, co se bude dít. Ale hrozivé je podle Zaorálka něco jiného. „Všichni si teď říkají, co udělá Írán. Mně připadá, že nad tím se vznáší ještě komplikovanější a vážnější otázka: A co udělá Donald Trump potom, co Írán zareaguje? A to my bohužel také nevíme“.