O exkurze v místech koncentračního tábora v Letech zatím nemají školy zájem

Nahrávám video

Místo paměti – paměť místa. Tak nazvalo Muzeum romské kultury výukový program o takzvaném cikánském táboře v Letech u Písku a nabídlo exkurze školám. Do konce školního roku se ale žádná nepřihlásila.

V obci Lety za druhé světové války stával koncentrační tábor pro Romy. Zhruba v jeho místech pak komunistický režim vybudoval vepřín. Poté areál vykoupil stát a v současnosti jej spravuje Muzeum romské kultury.

To plánuje v místě vybudovat nový památník – vypsalo architektonickou soutěž a za rok počítá s demolicí. „Vláda vyčlenila sto deset milionů, takže ta rezerva tady je,“ uvedla mluvčí muzea Lucie Horáková. 

Instituce chce zároveň rozšířit povědomí o romském holocaustu a v rámci výukového programu „Místo paměti  – paměť místa“  nabízí od letošního jara školám exkurze. Kromě studentů romistiky měly do prázdnin dorazit hlavně školy z okolí, žádná z nich se ale do konce tohoto školního roku nepřihlásila.

Dvě si objednaly až podzimní termín. „Je to pro nás možná výzva, abychom lépe pracovali na nějaké propagaci,“ reaguje na nízký zájem vedoucí památníku Luděk Strašák. 

Během exkurze se  mají žáci pohybovat po celém areálu bývalého koncentračního tábora – na pietním místě i v lokalitě vepřína. „Interaktivním způsobem se budou dozvídat o historii místa, romském holocaustu a jeho začlenění do kontextu druhé světové války. Budeme pracovat s dobovými záznamy a dokumenty. Jedním z výstupů bude i samostatná tvůrčí práce žáků,“ popsala dříve plánovaný průběh prohlídky Horáková. 

 Současný památník romského holocaustu odhalil v roce 1995 tehdejší prezident Václav Havel. O první vzpomínku na oběti romského holocaustu se ale postaral bývalý starosta nedalekých Mirovic Adolf Vondrášek. Ten pamětní desku nechal postavit na mirovickém hřbitově.  

V koncentračním táboře v Letech zemřelo během druhé světové války přes tři sta vězňů. Další zahynuli v Osvětimi.

  • byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní; stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.
  • od srpna 1942 do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se nevrátilo ani 600 romských vězňů.
  • podle odhadů nacisté zavraždili 90 procent českých Romů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 7 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 9 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 13 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.