Kdyby Evropa chtěla, dokáže migraci zastavit do čtrnácti dnů, míní europoslanec Payne

Nahrávám video

Evropa má dostatek kapacit, které by byly schopné identifikovat a zlikvidovat pašerácké gangy, uvedl k migraci poslanec Evropského parlamentu za Svobodné Jiří Payne. V Interview ČT24 dále konstatoval, že státy, které mají moře, z toho obrovsky profitují, a musí tudíž nést i rizika.

Jeden z důvodů, proč lidé do Evropy přichází, je podle europoslance Payna ten, že se EU uzavřela do svého jednotného trhu.

„Skvěle se nám obchoduje navzájem, ale přestali jsme obchodovat s venkovními státy, s Ukrajinou, s Egyptem, s Libyí, s Marokem a všichni mají velké problémy. My jsme je destabilizovali, a jestli jim chceme pomoci, musíme otevřít jednotný trh pro tyto státy a začít s nimi obchodovat,“ je názoru poslanec Evropského parlamentu za Svobodné.

Evropské státy by podle něj neměly  přijímat migranty, kteří míří do Německa, ale naopak na něj apelovat. „Migrační krizi nezvládá ani Německo, neví, kdo všechno tam bydlí, nezná pravá jména ani původ lidí, a to je ta situace, se kterou si myslím, že jsou Němci nespokojení. Za to nemůže přece nikdo jiný, a není žádný důvod, abychom v této věci drželi solidaritu, že když někdo něco dělá špatně, aby to dělali i ostatní špatně. My bychom měli apelovat na Německo, ať jsou solidární s těmi státy, které mají na svém území pořádek, ať mají přesnou evidenci, kdo tam je a odkud přišel,“ uvedl v Interview ČT24 Payne.

Podle něj je problém už v samotném schengenském prostoru. „Přistěhovalci, kteří přicházejí, chtějí třeba do Německa nebo Švédska, ale hranice hlídá Itálie nebo Řecko a Německo na to nemá vůbec žádný vliv, to je ten problém,“ uvedl.

„Když jsme ještě nebyli v NATO, v zahraničním výboru jsme probírali, co bychom dělali, kdyby došlo k nějaké velké migrační vlně, třeba kvůli výbuchu atomové elektrárny. Přemýšleli jsme, že bychom udělali špalír – ať  rychle jdou dál. A takto se chová Rakousko a spousta zemí. Maďarská vláda organizovala autobusy, aby se do Německa dostali uprchlíci rychle,“ řekl Payne ve vysílání České televize.

A také se pozastavil nad „děravou“ jižní hranicí EU v porovnání s hranicí východní části Schengenu. „Když jsme vstupovali my, Slovensko a Polsko do Schengenu, dala si Evropská komise podmínku, že musí být hranice naprosto neprůchodná. A tehdy Slovensko a Polsko investovalo obrovské peníze a na hranici existují nejrůznější vymoženosti, hranice je neprůchozí. Každý Ukrajinec proto jde raději žádat o víza, protože se přes tu hranici prostě ilegálně nedostane. Jak to že komisaři netrvali na stejném zabezpečení hranice schengenského prostoru také v Itálii a v Řecku?“ položil řečnickou otázku evropský poslanec.

Podle něj tak Schengen „zastaral“ a bylo by dobré ho inovovat, či nahradit systémem jiným. „Schengen byl koncipovaný na období studené války. Mohli bychom místo něj mít krizový plán B, kdy vytvoříme v Evropě několik regionů států, které mají podobné bezpečnostní prostředí, třeba V4, nebo Skandinávie a podobně,“ naznačil.

„Moře je benefit, přímořské státy musí nést i rizika“

Avšak Payne odmítl i „nářky“ jižních států na potíže s miganty. „Státy, které mají moře, z toho mají obrovské výhody, které s ním souvisí. Benefity z moře spotřebují samy pro sebe, rizika s mořem související ale řešit nechtějí. To mi nepřijde, že je správné, sdílet rizika, ale benefity ne,“ řekl český europoslanec za Svobodné.

Jaký je podle něj tedy lék pro Evropu proti nelegální migraci? „Evropa má dostatek kapacit, které by měly být schopné pašerácké gangy identifikovat a zlikvidovat. Kdyby chtěla, tak do čtrnácti dnů dokáže migraci zastavit, ale jsou tam lidé, kteří to nechtějí,“ namířil svá slova proti Evropskému parlamentu Payne.

„Stovky poslanců Evropského parlamentu si přejí migranty, aby narušili struktury, které brání totální evropské integraci,“ je přesvědčen. „Oni mají představu, že směs různých barev pleti a národů je správně a je to cíl, ke kterému máme směřovat,“ dodal na adresu podle jeho slov stovek poslanců Evropského parlamentu.

A podle něj by řešením bylo i to, když státy v Evropě vytvoří dojem, že migranti utratí spoustu peněz a pak se stejně vrátí zpátky, jejich zájem opadne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci se sejdou k návrhu na zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci se v pátek sejdou ke druhému čtení vládního návrhu na zavedení mimořádné daně na rafinerie. Důvodem jejího uzákonění je podle vlády růst marží rafinerií v důsledku situace na světovém trhu s ropou. Daň dopadne zřejmě jen na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, které vlastní Orlen Unipetrol.
před 7 mminutami

Mezigenerační bydlení pomáhá seniorům proti osamělosti

V pražském Braníku už rok funguje projekt mezigeneračního bydlení. Propojuje vysokoškolské studentky se seniory žijícími v jednom domě. Studentky platí nižší nájem a na oplátku tráví čas se staršími obyvateli. Osamělost je mezi seniory závažným problémem. Podle organizace ŽIVOT 90 žije v Česku přes dva miliony lidí starších 65 let, zhruba 700 tisíc z nich bydlí samo.
před 7 hhodinami

Hejtmani žádají po vládě záruku podílu z poplatků za podzemní vodu

Hejtmani požadují, aby vláda garantovala krajům podíl z poplatků za odběr podzemních vod. Shodli se na tom na zasedání rady Asociace krajů ČR ve Velichovkách na Náchodsku. Podle staronového předsedy asociace, zlínského hejtmana Radima Holiše (ANO), je to signál jednoty hejtmanů. Holiš byl na zasedání jednomyslně zvolen předsedou asociace na další dva roky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda chce zpřísnit prodej kratomu. Odborníci varují před rozšířením černého trhu

Rok od zavedení pravidel pro prodej kratomu připravuje vláda další zpřísnění. Látku by si nově mohli koupit pouze lidé starší 21 let, internetový prodej by měl skončit úplně. Ministerstvo zdravotnictví plánované změny zdůvodňuje mimo jiné počtem lidí, kteří potřebovali zdravotní péči v souvislosti s intoxikací kratomem nebo podezřením na ni. Od dubna do června letošního roku jich bylo 515, nejvíce ve věku od 15 do 19 let. Prodejci i někteří odborníci ale varují před přesunem poptávky na černý trh. Podle ministerstva zdravotnictví užívá kratom v Česku přes 300 tisíc lidí.
před 7 hhodinami

Ředitelka SZÚ pochybuje, zda budou školní jídelny dodržovat nezávazná doporučení

Ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková má pochybnosti, zda budou školní jídelny dodržovat nezávazná doporučení, pokud nebudou přímo součástí vyhlášky. Ministerstva školství a zdravotnictví ve středu potvrdila, že takzvaný spotřební koš, který určuje podíl zeleniny, masa či luštěnin v měsíčním jídelníčku, byl měl z vyhlášky zmizet. Požadavek vyšel od premiéra Andreje Babiše (ANO), který novinářům ve středu sdělil, že jím plní svůj předvolební slib.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
před 8 hhodinami

Zemřel Josef Turek, československý válečný veterán z bojů u Dunkerku

Ve věku sto let zemřel válečný veterán a plukovník ve výslužbě Josef Turek, poslední v Česku pobývající československý voják, který se za druhé světové války zúčastnil bojů u francouzského přístavu Dunkerk. O jeho úmrtí informoval odbor válečných veteránů a válečných hrobů ministerstva obrany na síti X. Letos v únoru Turek obdržel francouzský Řád čestné legie V. stupně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Plaga: Testy by mohly předcházet podávání přihlášek na střední školy od jara 2029

Přijímací zkoušky na střední školy by se mohly změnit od jara roku 2029. Žáci devátých tříd by si mohli podat nově až pět přihlášek. Zároveň by nejprve psali testy a až pak by se hlásili na školy. Uvedl to ministr školství Robert Plaga (za ANO). Nyní si mohou žáci podat maximálně tři přihlášky na obory s talentovou zkouškou a až dvě na obory bez ní. Nově by takové omezení nebylo. Návrh by chtěl Plaga předložit do konce roku.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.