Za třicet let by koráli mohli ztratit schopnost vytvářet své tvrdé vnější schránky, varují vědci

Pokud bude současný trend poklesu růstu korálů pokračovat, zhruba za třicet let by mohli přestat kalcifikovat. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval časopis Communications & Environment. Kalcifikace je důležitým procesem, při kterém tuhnou vnější schránky korálů.

Korálové útesy jsou jedním z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů na světě. V současnosti je však ohrožuje změna klimatu. Nová studie se zaměřila na trendy jejich růstu od konce šedesátých let minulého století do současnosti.

Celkem vědci analyzovali více než stovku dřívějších výzkumných prací. Ty zahrnovaly data o korálech z různých míst světa. Nejvíce sledovanou zemí byla v tomto ohledu Austrálie (Velký bariérový útes či Ostrov lorda Howa), další případové studie zahrnovaly mimo jiné útesy v Japonsku, na Havaji, v Rudém moři, ve Francouzské Polynésii a na Bermudách.

„Je známo, že korálové útesy v průběhu času degradovaly. Naše studie se při kvantifikaci současné míry poklesu spoléhá na historická data a naznačuje, co by se mohlo stát v budoucnu,“ poznamenala spoluautorka výzkumu Kay Davisová ze Southern Cross University.  

Pohled na to, jak korálové útesy reagují na změny životních podmínek, mohou podle Davisové poskytnout opakovaná pozorování. „Ta však byla provedena pouze na sedmi místech,“ dodala.

Pesimistické vyhlídky

Autoři studie poznamenali, že úbytek plochy korálů a zhoršující se zdraví těch zbývajících může přispět ke snížení globální míry kalcifikace. „Stresové události, jako je bělení korálů, mohou kalcifikaci korálů ovlivňovat, i když nedojde přímo ke smrti. Koráli totiž zvyšují své šance na přežití ve stresu jejím dočasným snížením,“ vysvětlila Davisová.

Podle analýzy tak hrozí, že pokud současný trend poklesu růstu korálů bude pokračovat, mohli by celosvětově přestat kalcifikovat již kolem roku 2054.

Aby korálové útesy přežily, je potřeba, aby jednotliví koráli rostli a zajistili potravu a vhodné prostředí pro celý ekosystém. Během kalcifikace tyto organismy přijímají uhličitan vápenatý a vytvářejí tak své tvrdé vnější schránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...