Vědci přeměnili rakovinné buňky na tuk. Objev by mohl usnadnit léčbu nádorových onemocnění

Vědeckému týmu ze švýcarské Basileje se podařilo přeměnit buňky rakoviny prsu na tuk. Od nové metody, která byla testovaná na myších, si autoři slibují, že by mohla v budoucnu pomoct zastavit růst zhoubných nádorů a zabránit jejich metastázám. Na výzkum upozornil odborný časopis Cancer Cell.

Rakovinou trpí miliony lidí po celém světě. Počet nově diagnostikovaných zhoubných nádorů  každoročně stoupá. Spolehlivý lék na tohoto zabijáka přitom zatím neexistuje. Naději by mohl přinést nový objev skupiny vědců z Univerzity v Basileji ve Švýcarsku, kterým se díky speciální kombinaci léků podařilo zastavit postup rakovinných buněk u myší.

Výzkum vypadal tak, že hlodavce, kterým byla implantovaná agresivní forma lidské rakoviny prsu, léčili výzkumníci jak lékem na diabetes, rosiglitazonem, tak i přípravkem na rakovinu: trametinibem.

Kombinace zmíněných léčiv následně způsobila, že se rakovinné buňky přeměnily na tukovou tkáň. Zároveň léky zabránily tomu, aby se tyto buňky později změnily zpět na rakovinu.  

Christofori: Mohli bychom potlačit růst nádorů

„Výsledky ukazují, že kombinace léčby rosiglitazonem a trametinibem u pacientů cílí na rakovinné buňky se zvýšenou plasticitou a vyvolává jejich přeměnu na tuk,“ uvedl podle serveru Science Alert profesor Gerhard Christofori z Univerzity v Basileji.  

„V budoucnu by tento inovativní léčebný přístup mohl být použitý v kombinaci s konvenční chemoterapií k potlačení primárního růstu nádorů a vzniku smrtelných metastáz,“ dodal Christofori s tím, že i když se na tuk neproměnily všechny tukové buňky, ty, které daným procesem prošly, už zůstaly neškodné.

 Vědci nicméně připustili, že jsou teprve v začátcích. Mnoho léčiv testovaných na myších totiž v minulosti při klinickém testování neuspělo.

Pravděpodobnost, že nová metoda bude uplatnitelná i na lidech, podle jejích autorů zvyšuje fakt, že experiment uskutečnili na lidských nádorových buňkách. 

V současnosti se autoři výzkumu snaží zjistit, zda jejich terapie bude fungovat i u jiných typů rakoviny a v kombinaci s chemoterapií. 

Loni rakovina prsu zabila víc než půl milionu žen

Rakovina prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním, které postihuje ženy. Podle Světové zdravotnické organizace  se nemoc ve světě každoročně týká přibližně dvou milionů z nich.

  • Zhoubné nádory prsu tvoří asi 16 % všech maligních onemocnění žen v České Republice. 
  • Karcinom prsu je řídké onemocnění u žen mladších třiceti let, počet případů prudce stoupá s věkem a kulminuje po 60. roce věku.
  • Nádory prsu mohou vzniknout také u mužů. Poměr výskytu tohoto onemocnění oproti ženám je 1:100.

Odhady uvádějí, že v roce 2018 rakovině prsu podlehlo víc než šest set tisíc žen. I když je nemoc rozšířená především v rozvinutějších oblastech světa, její výskyt globálně roste.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 16 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 20 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled