V toaletě na ruské části ISS vznikla bublina. Na instalaci čeká nový záchod za půl miliardy korun

Posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se podařilo vyřešit několik problémů spojených s ruskou částí stanice: opravit toaletu a uvést do chodu přístroj na výrobu kyslíku. Oznámila to v úterý agentura RIA Novosti. Na zapojení v současnosti čeká nový model toalety americké výroby.

O problémech se sanitárním zařízením v ruském modulu Zvezda nejprve informoval kosmonaut Anatolij Ivanišin, který se na ISS nachází. Experti na Zemi odhadli, že v toaletě mohla vzniknout bublina. „Vidíme, že se sanitárním zařízením je vše v pořádku,“ posléze konstatoval specialista po zásahu posádky.

Kosmonautům se také podařilo uvést do chodu ruský přístroj na výrobu kyslíku. „Elektron je v pracovním režimu,“ ohlásil kosmonaut Sergej Ryžikov po připojení nádoby s čistou vodou.

Díky za náhradní toaletu

Na ISS jsou dvě toalety, ta druhá, rovněž ruské výroby, se nachází v modulu Tranquillity v americké části stanice, poznamenala RIA Novosti a dodala, že další toalety jsou ve vesmírných lodích Sojuz.

Na zapojení také čeká nový, supermoderní model toalety americké výroby, který počátkem měsíce doručila astronautům na oběžnou dráhu nákladní loď Cygnus. Toaleta je vyrobená z titanu a její cena činí 23 milionů dolarů (více než půl miliardy korun).

Záchod, který má díky svému designu usnadnit vykonávání potřeby ve stavu beztíže zejména ženám, se má po testovací fázi stát součástí vybavení kosmické lodi Orion. S tou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dopravovat posádky na Měsíc.

Model nazvaný Universal Waste Management System (Univerzální systém nakládání s výměšky, UWMS) je přístroj, který váží 45 kilogramů a na výšku měří 71 centimetrů. Celkově je tedy o 65 procent menší a o 40 procent lehčí než toalety, které se na ISS používají nyní.

Na ISS se momentálně nalézají ruští kosmonauté Anatolij Ivanišin, Ivan Vagner, Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov, americký astronaut Christopher Cassidy a astronautka Kate Rubinsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled