V toaletě na ruské části ISS vznikla bublina. Na instalaci čeká nový záchod za půl miliardy korun

Posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se podařilo vyřešit několik problémů spojených s ruskou částí stanice: opravit toaletu a uvést do chodu přístroj na výrobu kyslíku. Oznámila to v úterý agentura RIA Novosti. Na zapojení v současnosti čeká nový model toalety americké výroby.

O problémech se sanitárním zařízením v ruském modulu Zvezda nejprve informoval kosmonaut Anatolij Ivanišin, který se na ISS nachází. Experti na Zemi odhadli, že v toaletě mohla vzniknout bublina. „Vidíme, že se sanitárním zařízením je vše v pořádku,“ posléze konstatoval specialista po zásahu posádky.

Kosmonautům se také podařilo uvést do chodu ruský přístroj na výrobu kyslíku. „Elektron je v pracovním režimu,“ ohlásil kosmonaut Sergej Ryžikov po připojení nádoby s čistou vodou.

Díky za náhradní toaletu

Na ISS jsou dvě toalety, ta druhá, rovněž ruské výroby, se nachází v modulu Tranquillity v americké části stanice, poznamenala RIA Novosti a dodala, že další toalety jsou ve vesmírných lodích Sojuz.

Na zapojení také čeká nový, supermoderní model toalety americké výroby, který počátkem měsíce doručila astronautům na oběžnou dráhu nákladní loď Cygnus. Toaleta je vyrobená z titanu a její cena činí 23 milionů dolarů (více než půl miliardy korun).

Záchod, který má díky svému designu usnadnit vykonávání potřeby ve stavu beztíže zejména ženám, se má po testovací fázi stát součástí vybavení kosmické lodi Orion. S tou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dopravovat posádky na Měsíc.

Model nazvaný Universal Waste Management System (Univerzální systém nakládání s výměšky, UWMS) je přístroj, který váží 45 kilogramů a na výšku měří 71 centimetrů. Celkově je tedy o 65 procent menší a o 40 procent lehčí než toalety, které se na ISS používají nyní.

Na ISS se momentálně nalézají ruští kosmonauté Anatolij Ivanišin, Ivan Vagner, Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov, americký astronaut Christopher Cassidy a astronautka Kate Rubinsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 17 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 18 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 20 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 22 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...