V toaletě na ruské části ISS vznikla bublina. Na instalaci čeká nový záchod za půl miliardy korun

Posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se podařilo vyřešit několik problémů spojených s ruskou částí stanice: opravit toaletu a uvést do chodu přístroj na výrobu kyslíku. Oznámila to v úterý agentura RIA Novosti. Na zapojení v současnosti čeká nový model toalety americké výroby.

O problémech se sanitárním zařízením v ruském modulu Zvezda nejprve informoval kosmonaut Anatolij Ivanišin, který se na ISS nachází. Experti na Zemi odhadli, že v toaletě mohla vzniknout bublina. „Vidíme, že se sanitárním zařízením je vše v pořádku,“ posléze konstatoval specialista po zásahu posádky.

Kosmonautům se také podařilo uvést do chodu ruský přístroj na výrobu kyslíku. „Elektron je v pracovním režimu,“ ohlásil kosmonaut Sergej Ryžikov po připojení nádoby s čistou vodou.

Díky za náhradní toaletu

Na ISS jsou dvě toalety, ta druhá, rovněž ruské výroby, se nachází v modulu Tranquillity v americké části stanice, poznamenala RIA Novosti a dodala, že další toalety jsou ve vesmírných lodích Sojuz.

Na zapojení také čeká nový, supermoderní model toalety americké výroby, který počátkem měsíce doručila astronautům na oběžnou dráhu nákladní loď Cygnus. Toaleta je vyrobená z titanu a její cena činí 23 milionů dolarů (více než půl miliardy korun).

Záchod, který má díky svému designu usnadnit vykonávání potřeby ve stavu beztíže zejména ženám, se má po testovací fázi stát součástí vybavení kosmické lodi Orion. S tou chce americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dopravovat posádky na Měsíc.

Model nazvaný Universal Waste Management System (Univerzální systém nakládání s výměšky, UWMS) je přístroj, který váží 45 kilogramů a na výšku měří 71 centimetrů. Celkově je tedy o 65 procent menší a o 40 procent lehčí než toalety, které se na ISS používají nyní.

Na ISS se momentálně nalézají ruští kosmonauté Anatolij Ivanišin, Ivan Vagner, Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov, americký astronaut Christopher Cassidy a astronautka Kate Rubinsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 12 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 14 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...