Studie: V boji proti koronaviru pomáhá kombinace tří opatření

V boji proti šíření koronaviru pomáhá nejvíce kombinace tří opatření, která snižují množství sociálních kontaktů mezi lidmi. K tomuto závěru dospěli vědci ze Singapurské národní univerzity (NUS), kteří výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise The Lancet Infectious Diseases.

Zpomalit šíření koronaviru SARS-CoV-2 mohou podle studie všechna restriktivní opatření, která vlády po celém světě v posledních týdnech přijímají. Účinná je karanténa nakažených a jejich rodinných příslušníků, uzavírání škol i zavádění pravidel dodržování odstupu na pracovišti a práce z domova. Zdaleka nejúčinnější v boji proti pandemii nemoci COVID-19 je ale podle vědců z NUS kombinace všech tří těchto opatření.

Výzkumníci k závěru dospěli na základě simulací, které vytvořili z údajů o populaci v Singapuru a šíření koronaviru v ní.

Nejvyšší účinnost v boji s šířením koronaviru má hned po kombinaci všech tří výše zmiňovaných kroků karanténa nakažených a jejich blízkých spolu s opatřeními na pracovišti. Na třetím místě se na žebříčku efektivity umístila karanténa v kombinaci s uzavřením škol, na čtvrtém pouhá karanténa.

Na celém světě se koronavirem nakazilo již více než 425 tisíc lidí. Téměř 19 tisíc jich v souvislosti s nemocí zemřelo. Přes 100 tisíc lidí se uzdravilo.

Státy světa přistoupily k boji proti šíření koronaviru různě. Opatření, která jednotlivé vlády přijaly, shromáždili a porovnali na svém novém webu vědci z anglické Oxfordské univerzity. Podle nich Česko patří k zemím, které přijaly nejpřísnější omezení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 50 mminutami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 56 mminutami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 19 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 20 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.