Pro karanténu platí stejná pravidla jako pro život na oběžné dráze, popsal astronaut Feustel

V izolaci a karanténě je v současné době více než miliarda lidí na celé Zemi. Jak zvládnout osamělost, prozradil americký astronaut Andrew Feustel, bývalý velitel Mezinárodní vesmírné stanice, v exkluzivním rozhovoru s Danielem Stachem.

Na ISS strávil Feustel při svém třetím pobytu ve vesmíru 197 dnů. Za tu dobu mohl jít „na procházku“ do volného kosmického prostoru jen třikrát. „Na ISS pro nás bylo důležité, že jsme měli naplánovaný den. To si myslím, že je důležité mít i teď na Zemi.“

Astronauti jsou na izolaci i dlouhodobý pobyt se stále stejnou posádkou trénovaní. Přesto Feustel přiznává, že některé dny jsou těžší než jiné. „Je dobré vědět, do čeho jdeme a na jak dlouho to bude. To pak dokáže udržet náladu na dobré úrovni.“

Domácí karanténa

Andrew Feustel je v současné době v Houstonu s manželkou Indirou v domácí karanténě. V rozhovoru popsal, že mají zůstávat co nejvíc doma kromě nezbytných nákupů potravin. To se týká i Johnsonova kosmického střediska.

„Všichni pracujeme na dálku. To neplatí jen pro činnosti, které jsou nezbytné pro podporu probíhajících misí. Takže lidé, kteří jsou v práci, komunikují s Mezinárodní vesmírnou stanicí a řeší její provoz a další vesmírné operace.“

Bezpečí posádky, vesmírné lodi a splnění mise

Feustel přirovnal současnou situaci, kdy lidé mají dodržovat karanténu a sociální odstup, k životu na oběžné dráze. Podle něj platí stejná základní pravidla. Ve vesmíru jde o bezpečí posádky, bezpečí vesmírné lodi a splnění mise.

„Tyhle priority bychom měli mít i na Zemi, v našich domovech. Naše rodina je jako posádka, potřebujeme ji mít v bezpečí. Bezpečí vesmírné lodi znamená tady na Zemi udržovat bezpečné místo, kde žijeme, být ve zdravém prostředí, kde nebudou nebezpečné viry. A splnění mise je úkol pro nás pro všechny na celém světě. Je to poprvé, kdy svět prochází něčím podobným, všichni jsme propojeni, jsme doslova na stejné lodi. Splněním mise myslím vyjít z téhle situace zdraví a šťastní a fungující jako tým. Abychom mohli pokračovat ve věcech, které jsme byli zvyklí dělat, byli jsme šťastní a mohli jsme dál pokračovat v našich životech.“

Český vzkaz

Manželka Indira, povoláním logopedka, má kořeny v České republice. Její maminka pochází ze Znojma. Do Česka se jezdí učit jazyk a na konci rozhovoru česky vzkázala:

„Ahoj všichni doma v České republice. Moc nám chybíte. Víme, že dodržování vzájemného odstupu a izolace není jednoduché, ale musíme to zvládnout. Jsem si jistá, že společně se nám to podaří a pak budeme ještě silnější. Těšíme se, že se za vámi zase podíváme, až to bude možné. V téhle situaci jsme všichni společně. Prosíme, buďte na sebe opatrní. Zdravíme vás z Houstonu a přejeme všem jen to nejlepší. Máme vás moc rádi. Posíláme všichni velkou virtuální pusu. Ahoj a děkuji.“ 

Celkem strávil astronaut Feustel ve vesmíru 226 dní, z toho 61 hodin a 48 minut ve volném kosmickém prostoru. Astronaut díky své ženě s sebou na tři mise vždy bral předměty odkazující na Českou republiku. Na poslední dvě vzal figurku Krtka z animovaného seriálu Zdeňka Milera, na druhou i kopii kresby Měsíční svit Petra Ginze z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu v Terezíně.

Podívejte se i na anglickou verzi rozhovoru:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 19 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 22 hhodinami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
včera v 06:30

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.