Pro karanténu platí stejná pravidla jako pro život na oběžné dráze, popsal astronaut Feustel

V izolaci a karanténě je v současné době více než miliarda lidí na celé Zemi. Jak zvládnout osamělost, prozradil americký astronaut Andrew Feustel, bývalý velitel Mezinárodní vesmírné stanice, v exkluzivním rozhovoru s Danielem Stachem.

Na ISS strávil Feustel při svém třetím pobytu ve vesmíru 197 dnů. Za tu dobu mohl jít „na procházku“ do volného kosmického prostoru jen třikrát. „Na ISS pro nás bylo důležité, že jsme měli naplánovaný den. To si myslím, že je důležité mít i teď na Zemi.“

Astronauti jsou na izolaci i dlouhodobý pobyt se stále stejnou posádkou trénovaní. Přesto Feustel přiznává, že některé dny jsou těžší než jiné. „Je dobré vědět, do čeho jdeme a na jak dlouho to bude. To pak dokáže udržet náladu na dobré úrovni.“

Domácí karanténa

Andrew Feustel je v současné době v Houstonu s manželkou Indirou v domácí karanténě. V rozhovoru popsal, že mají zůstávat co nejvíc doma kromě nezbytných nákupů potravin. To se týká i Johnsonova kosmického střediska.

„Všichni pracujeme na dálku. To neplatí jen pro činnosti, které jsou nezbytné pro podporu probíhajících misí. Takže lidé, kteří jsou v práci, komunikují s Mezinárodní vesmírnou stanicí a řeší její provoz a další vesmírné operace.“

Bezpečí posádky, vesmírné lodi a splnění mise

Feustel přirovnal současnou situaci, kdy lidé mají dodržovat karanténu a sociální odstup, k životu na oběžné dráze. Podle něj platí stejná základní pravidla. Ve vesmíru jde o bezpečí posádky, bezpečí vesmírné lodi a splnění mise.

„Tyhle priority bychom měli mít i na Zemi, v našich domovech. Naše rodina je jako posádka, potřebujeme ji mít v bezpečí. Bezpečí vesmírné lodi znamená tady na Zemi udržovat bezpečné místo, kde žijeme, být ve zdravém prostředí, kde nebudou nebezpečné viry. A splnění mise je úkol pro nás pro všechny na celém světě. Je to poprvé, kdy svět prochází něčím podobným, všichni jsme propojeni, jsme doslova na stejné lodi. Splněním mise myslím vyjít z téhle situace zdraví a šťastní a fungující jako tým. Abychom mohli pokračovat ve věcech, které jsme byli zvyklí dělat, byli jsme šťastní a mohli jsme dál pokračovat v našich životech.“

Český vzkaz

Manželka Indira, povoláním logopedka, má kořeny v České republice. Její maminka pochází ze Znojma. Do Česka se jezdí učit jazyk a na konci rozhovoru česky vzkázala:

„Ahoj všichni doma v České republice. Moc nám chybíte. Víme, že dodržování vzájemného odstupu a izolace není jednoduché, ale musíme to zvládnout. Jsem si jistá, že společně se nám to podaří a pak budeme ještě silnější. Těšíme se, že se za vámi zase podíváme, až to bude možné. V téhle situaci jsme všichni společně. Prosíme, buďte na sebe opatrní. Zdravíme vás z Houstonu a přejeme všem jen to nejlepší. Máme vás moc rádi. Posíláme všichni velkou virtuální pusu. Ahoj a děkuji.“ 

Celkem strávil astronaut Feustel ve vesmíru 226 dní, z toho 61 hodin a 48 minut ve volném kosmickém prostoru. Astronaut díky své ženě s sebou na tři mise vždy bral předměty odkazující na Českou republiku. Na poslední dvě vzal figurku Krtka z animovaného seriálu Zdeňka Milera, na druhou i kopii kresby Měsíční svit Petra Ginze z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu v Terezíně.

Podívejte se i na anglickou verzi rozhovoru:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česká studentka se stala vítězkou světové olympiády v astronomii a astrofyzice

Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr), která se konala v Thajsku. Přiváží domů jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Hlavním úspěchem ale je, že absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.
před 16 hhodinami

Polární vír opravdu slábne, ukazují data. Rozpad může nastat do 20. listopadu

Rozpad polárního víru letos zřejmě nastane dříve, než kdykoliv předtím v dějinách měření. Přineslo by to vpád studeného vzduchu, zatím ale není jasné, kam konkrétně.
před 17 hhodinami

USA mají letos už dvakrát víc případů spalniček než za celý loňský rok

Spojené státy letos zaznamenaly nejvíce případů spalniček od roku 1991. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že potvrzených případů je už 5182, přičemž pouze osmnáct připadá na zahraniční návštěvníky USA. Pro srovnání – za celý minulý rok bylo v zemi evidováno 2289 případů.
před 18 hhodinami

Celoživotní léky na autoimunitní nemoci selhávají, vědci testují nové terapie

Vědci zkoušejí revoluční přístup k léčbě revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, lupusu a dalších závažných autoimunitních onemocnění, a to přeprogramováním narušeného imunitního systému pacientů, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jádro, říká pro Bilanci analytik Brakel

Nejpokročilejší nástroje umělé inteligence nahrazují činnost člověka v řadě oblastí. Do vývoje generativní AI a cestě k superinteligenci jen letos míří rekordní bilion dolarů (přes 21,6 bilionu korun). Objevují se ale také první závažné incidenty, kdy agenti AI jednají mimo stanovené mantinely. Vývoji AI se věnuje nová epizoda pořadu ČT Bilance s podtitulem Na prahu AI apokalypsy. Tento díl odvysílá ČT1 od 22:15. AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jaderná energetika, říká v rozhovoru analytik Future of Life Institutu Mark Brakel.
před 22 hhodinami

Česká firma navrhla letoun, který má vynášet náklad na hranici vesmíru

Rychlostí až 4300 kilometrů za hodinu by měl doletět na hranici vesmírného prostoru, tam by měl vyložit náklad a pak se vrátit na Zemi, kde přistane na běžném letišti. Autoři nového českého projektu věří, že by jejich stroj mohl létat už od roku 2032.
včera v 06:30‌‌

Obrněný obojživelník vládl dnu pravěkých oceánů. Fosilie našli v Číně

Před 237 miliony lety žil v pravěkých mořích na území dnešní Číny predátor, o němž až doposud věda nevěděla. Teď ho popsali paleontologové v odborném časopise Nature. Zjistili, že byl velmi výjimečný.
8. 11. 2026‌‌

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
7. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.