Příznakem nákazy koronavirem jsou i „covidové prsty“, upozorňují čeští a italští experti

Jedním z příznaků onemocnění covid-19 mohou být podle lékařů Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy takzvané covidové prsty. Je to vyrážka, která se objevuje zvláště u dětí a mladistvých pacientů jako první příznak onemocnění. Informovala o tom mluvčí nemocnice Tereza Romanová.

„Chceme na to upozornit rodiče i zdravotnickou veřejnost zvlášť v dnešní době, kdy se rozvolňují protiepidemická opatření a menší děti se vracejí do škol,“ uvedla Romanová.

Jako takzvané covidové prsty označují lékaři červené hrboly na prstech zejména dolních končetin, které jsou bolestivé na dotek a mohou svědit. Podle ředitele a přednosty dermatovenerologické kliniky Petra Arenbergera se u některých pacientů objevily jako jediný příznak onemocnění covid-19. „Covidové prsty jsou pro dermatology něco nového,“ dodal Arenberger. Pacienti s takovými kožními příznaky by podle něho měli být vyšetřeni na nákazu novým koronavirem.

Reakce těla na virus

Vyrážka pravděpodobně vzniká podle lékařky Moniky Arenbergerové jako zánětlivá reakce kůže na antigen viru spojený s ischemií končetin, tedy onemocněním tepen v končetinách nebo krevními sraženinami.

Kožní příznaky covidové infekce se podle mluvčí Terezy Romanové vyskytují asi u 20 procent pacientů. Objevují se obvykle třetí až pátý den onemocnění a posléze samy odeznějí. Zatím se zdá, že jejich výskyt nekoreluje se závažností onemocnění. Jsou ale bolestivé na dotek, připomínají začervenání kůže při dlouhodobém působení chladu a mohou svědit.  

Mezi další kožní příznaky virových onemocnění, tedy i nového koronaviru, patří například kopřivka, mramorovaná kůže a drobné krevní výrony na dolních končetinách - covidové prsty jsou ale specifické jen pro tuto infekci.

Na tento příznak upozornili jako první italští vědci, kteří přinesli i kratší studii.

Typické příznaky

K hlavním příznakům tohoto onemocnění patří zvýšená teplota, kašel, dušnost, bolest hlavy a únava. Ne však každý s těmito příznaky je nakažen koronavirem. 

Britská asociace ušních, nosních a krčních lékařů (ENT UK) také upozornila, že dalším příznakem covidu-19 mohou být také anosmie, tedy ztráta čichu, a ageuzie, čili ztráta chuti. V Jižní Koreji, kde probíhá rozsáhlé testování populace, hlásilo 30 procent z 2000 pozitivně testovaných právě ztrátu čichu jako hlavní symptom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 16 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 17 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 18 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 20 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 21 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.