Pobyt na špatném vzduchu může vést ke zhoršení poznávacích schopností, tvrdí vědci

Dlouhodobý pobyt ve znečištěném ovzduší na počátku života se může ve stáří projevit zhoršenými poznávacími schopnostmi. Naznačila to nová studie, kterou publikoval Journal of Alzheimer's Disease. Podle vědců by zjištění mohlo u budoucích generací pomoct snížit riziko vzniku demence.

Dlouhodobé vystavení špatnému ovzduší spojují odborníci s celou řadou zdravotních rizik. Například loňská zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozornila, že v roce 2012 spoluzavinilo jenom v Evropě zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí. Některé studie dávají špatný vzduch do souvislosti také s větší smrtností na covid-19.

Nyní se vědci z Edinburské univerzity snažili prozkoumat vliv špatného vzduchu na poznávací schopnosti u lidí. Konkrétně zjišťovali, zda pobyt ve zmíněném prostředí v dětství může mít v tomto ohledu dlouhodobé následky.

Celkem měl výzkumný tým k dispozici více než 500 lidí ve věku kolem 70 let. Těm předložil obecný test inteligence – stejný podstoupili v rámci jiného projektu, když jim bylo 11 let. Testování pak vědci opět zopakovali, když bylo dobrovolníkům 76 a 79 let.

Úroveň znečištění ovzduší, ve kterém účastníci v dětství pobývali, mohli vědci odhadnout  díky transportnímu modelu atmosferické chemie.  

Malá, ale zjistitelná souvislost

Následně tým analyzoval vztah mezi vystavením člověka špatnému vzduchu a jeho kognitivními schopnostmi v pozdějších letech. V potaz přitom vzali i takové faktory, jako je socioekonomický status či například kouření.

Výsledky ukázaly, že pobyt v dětství ve znečištěném ovzduší měl sice malou, ale zjistitelnou souvislost s výraznějším zhoršením kognitivních funkcí v období mezi 11 a 70 roky života. 

„Poprvé se podařilo prokázat efekt, který by vystavení špatnému vzduchu v raném věku mohl mít i o desítky let později,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Tom Russ z Edinburské univerzity. „Jedná se o první krok, který by mohl vést k pochopení škodlivých účinků znečištěného ovzduší na mozek a pomoct tak u příštích generací snížit riziko vzniku demence,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 15 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.