Pobyt na špatném vzduchu může vést ke zhoršení poznávacích schopností, tvrdí vědci

Dlouhodobý pobyt ve znečištěném ovzduší na počátku života se může ve stáří projevit zhoršenými poznávacími schopnostmi. Naznačila to nová studie, kterou publikoval Journal of Alzheimer's Disease. Podle vědců by zjištění mohlo u budoucích generací pomoct snížit riziko vzniku demence.

Dlouhodobé vystavení špatnému ovzduší spojují odborníci s celou řadou zdravotních rizik. Například loňská zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozornila, že v roce 2012 spoluzavinilo jenom v Evropě zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí. Některé studie dávají špatný vzduch do souvislosti také s větší smrtností na covid-19.

Nyní se vědci z Edinburské univerzity snažili prozkoumat vliv špatného vzduchu na poznávací schopnosti u lidí. Konkrétně zjišťovali, zda pobyt ve zmíněném prostředí v dětství může mít v tomto ohledu dlouhodobé následky.

Celkem měl výzkumný tým k dispozici více než 500 lidí ve věku kolem 70 let. Těm předložil obecný test inteligence – stejný podstoupili v rámci jiného projektu, když jim bylo 11 let. Testování pak vědci opět zopakovali, když bylo dobrovolníkům 76 a 79 let.

Úroveň znečištění ovzduší, ve kterém účastníci v dětství pobývali, mohli vědci odhadnout  díky transportnímu modelu atmosferické chemie.  

Malá, ale zjistitelná souvislost

Následně tým analyzoval vztah mezi vystavením člověka špatnému vzduchu a jeho kognitivními schopnostmi v pozdějších letech. V potaz přitom vzali i takové faktory, jako je socioekonomický status či například kouření.

Výsledky ukázaly, že pobyt v dětství ve znečištěném ovzduší měl sice malou, ale zjistitelnou souvislost s výraznějším zhoršením kognitivních funkcí v období mezi 11 a 70 roky života. 

„Poprvé se podařilo prokázat efekt, který by vystavení špatnému vzduchu v raném věku mohl mít i o desítky let později,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Tom Russ z Edinburské univerzity. „Jedná se o první krok, který by mohl vést k pochopení škodlivých účinků znečištěného ovzduší na mozek a pomoct tak u příštích generací snížit riziko vzniku demence,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 19 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 20 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 23 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...