Pandy už nejsou ohrožené. Čína oznámila, že ochranná opatření zabrala

Čínské úřady oznámily, že pandy velké už nejsou ohrožené. Po desetiletích intenzivních snah o jejich záchranu se populace těchto savců ve volné přírodě zvýšila na 1800 kusů.

Pandy proto budou nově přeřazeny do kategorie „zranitelných“ zvířat, uvedli ve středu na tiskové konferenci čínští ekologové.

Čína se pokouší zvýšit populaci svých nejslavnějších zvířat už přibližně půlstoletí – klíčovou roli ve snaze zachránit je před vyhynutím tvoří rozsáhlé přírodní rezervace v několika horských pásmech.

Tyto snahy zafungovaly, obnova a ochrana ekosystémů, kde pandy mohou nerušeně žít, zabrala – a tak je již v roce 2016 Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) vyřadil ze seznamu ohrožených druhů. Pro Čínu to ale nebylo dostatečné a toto rozhodnutí až doposud nereflektovala.

„Čína vytvořila komplexní systém přírodních rezervací,“ řekli ve středu čínští experti, kteří tento krok oznamovali. „Velké oblasti přírodních ekosystémů byly systematicky a kompletně chráněny a také jsme vylepšili lokality s volně žijícími zvířaty.“ V roce 2017 Čína oznámila plány na vytvoření rezervace o rozloze 25 tisíc kilometrů čtverečních – to jsou přibližně rozměry celé Moravy.

Podle čínských expertů se situace v zemi zlepšuje nejen pro pandy – obnovují se i populace některých dalších vzácných a ohrožených druhů: „Počet zvířat, jako jsou sibiřští tygři, amurští levharti, asijští sloni a ibisové, se výrazně zvýšil,“ uvedli. K ochraně mnoha druhů pomohly i pandy – tím, že vznikly přírodní rezervace, daří se mnohem více populacím ohrožených zvířat.

Problematický sympaťák

Záchranu pand nejvíc komplikovaly samy pandy – jsou totiž nechvalně proslulé tím, jak nerady a komplikovaně se rozmnožují. Samice jsou schopné zabřeznout jen během krátkého období, které trvá asi 24 až 72 hodin za celý rok.

Současně jde o zvířata značně svéhlavá, samotářská a mnohdy i přecitlivělá na vnější podmínky – to se týká nejen jejich rozmnožování, ale i stravy, teploty a klidu, který potřebují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
včera v 09:00

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...