Pandy už nejsou ohrožené. Čína oznámila, že ochranná opatření zabrala

Čínské úřady oznámily, že pandy velké už nejsou ohrožené. Po desetiletích intenzivních snah o jejich záchranu se populace těchto savců ve volné přírodě zvýšila na 1800 kusů.

Pandy proto budou nově přeřazeny do kategorie „zranitelných“ zvířat, uvedli ve středu na tiskové konferenci čínští ekologové.

Čína se pokouší zvýšit populaci svých nejslavnějších zvířat už přibližně půlstoletí – klíčovou roli ve snaze zachránit je před vyhynutím tvoří rozsáhlé přírodní rezervace v několika horských pásmech.

Tyto snahy zafungovaly, obnova a ochrana ekosystémů, kde pandy mohou nerušeně žít, zabrala – a tak je již v roce 2016 Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) vyřadil ze seznamu ohrožených druhů. Pro Čínu to ale nebylo dostatečné a toto rozhodnutí až doposud nereflektovala.

„Čína vytvořila komplexní systém přírodních rezervací,“ řekli ve středu čínští experti, kteří tento krok oznamovali. „Velké oblasti přírodních ekosystémů byly systematicky a kompletně chráněny a také jsme vylepšili lokality s volně žijícími zvířaty.“ V roce 2017 Čína oznámila plány na vytvoření rezervace o rozloze 25 tisíc kilometrů čtverečních – to jsou přibližně rozměry celé Moravy.

Podle čínských expertů se situace v zemi zlepšuje nejen pro pandy – obnovují se i populace některých dalších vzácných a ohrožených druhů: „Počet zvířat, jako jsou sibiřští tygři, amurští levharti, asijští sloni a ibisové, se výrazně zvýšil,“ uvedli. K ochraně mnoha druhů pomohly i pandy – tím, že vznikly přírodní rezervace, daří se mnohem více populacím ohrožených zvířat.

Problematický sympaťák

Záchranu pand nejvíc komplikovaly samy pandy – jsou totiž nechvalně proslulé tím, jak nerady a komplikovaně se rozmnožují. Samice jsou schopné zabřeznout jen během krátkého období, které trvá asi 24 až 72 hodin za celý rok.

Současně jde o zvířata značně svéhlavá, samotářská a mnohdy i přecitlivělá na vnější podmínky – to se týká nejen jejich rozmnožování, ale i stravy, teploty a klidu, který potřebují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 13 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 20 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 21 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...