Nemodifikujte lidská embrya, varuje vědce Světová zdravotnická organizace

Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že genetické modifikování lidského embrya by mohlo mít „nezamýšlené následky“. Oznámila rovněž vytvoření panelu expertů, kteří mají prozkoumat zdravotní dopady úpravy genů a stanovit v této souvislosti jasná pravidla a standardy.

Akce WHO navazuje na rozhodnutí čínské vlády z minulého týdne. Ta nařídila dočasně zastavit práci lékařského týmu, který tvrdí, že geneticky modifikoval lidská embrya.

Čínský vědec Che Ťien-kchuej na konci listopadu oznámil, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich již úspěšně narodila dvojčata. Jeho tvrzení nelze zatím nezávisle ověřit, většina oslovených světových expertů jim ale důvěřuje. Pokud by se to potvrdilo, šlo by o první geneticky upravené děti. Holčičky se podle vědce narodily před několika týdny.

Náměstek čínského ministra pro vědu a technologii Sü Nan-pching však pro státní televizi CCTV uvedl, že jeho ministerstvo jednoznačně odmítá počínání vědců, kteří na začátku listopadu údajně umožnili přijít na svět dvěma holčičkám s pozměněným genetickým kódem. Sü označil činnost tohoto týmu za nezákonnou a nepřijatelnou. Dodal, že bylo zahájeno vyšetřování, aniž upřesnil, jaká konkrétní opatření byla přijata.

Sporná genetika

Genetické přepisování u lidských embryí je zakázáno v Británii, Spojených státech i řadě dalších zemí světa a mnozí ho považují za neetické i nebezpečné. Panují totiž obavy z přenosu nepředpověditelných genetických mutací na další generace. V rámci výzkumu provedlo už více vědců genetickou editaci lidských embryí, ale upravená embrya nechali vyvíjet jen krátce v laboratorních podmínkách – a pak je zlikvidovali.

„Genetické úpravy by mohly mít nezamýšlené následky, jde o neprobádané vody a je potřeba to brát vážně,“ uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus s tím, že WHO dává dohromady panel expertů, který se bude tématem zabývat. „Hovoříme o lidských bytostech… musíme být velice opatrní, pracovní skupina bude vše podnikat s naprostou otevřeností a transparentně,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 15 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 19 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.