NASA pozorovala u Antarktidy bizarně pravidelný ledovec. Jak vznikl?

Nově zpozorovaný ledovec u Antarktidy má tak pravidelné tvary, že to vypadá, jako by ho vytvořila lidská ruka. Podle expertů se ale jedná o dílo náhody a přírodních zákonů.

Americká kosmická agentrura NASA má dva hlavní úkoly – studovat vesmír a studovat z kosmu Zemi. V rámci tohoto druhého úkolu funguje její operace IceBridge – nejdelší dlouhodobé sledování polárního ledu.

Když letadlo, které v rámci tohoto programu led u Antarktidy sleduje, přelétalo nad její severní části 16. října, zpozorovali vědci něco velmi zvláštního. Otcem objevu byl Jeremy Harbeck, který si všiml, že jeden z ledovců poblíž Larsenova šelfového ledovce C má pozoruhodně pravidelný tvar.

Ledovec vypadá při pohledu shora jako dokonalý obdélník, je tak pravidelný, jako by ho z ledu vyřezala lidská ruka. „Myslím, že je opravdu zajímavý. Často vidíme ledovce s poměrně ostrými hranami, ale zatím jsem nikdy nepozoroval žádný, jehož strany by byly tak pravoúhlé,“ uvedl Harbeck pro NASA.

Velmi pravidelný ledovec
Zdroj: NASA

Podle vědců z NASA to zatím vypadá, že se ledovec musel teprve nedávno ulomit z Larsenova šelfového ledovce C – od něj se odlamuje velké množství různě velkých ledových ker, naposledy to byla v červenci 2017 obří kra jménem A68, která byla dvakrát větší než Lucembursko.

Náhodný objev

„Ve skutečnosti mě zajímal mnohem víc ledovec A68, nad kterým jsme měli prolétat, ale říkal jsem si, že takhle pravidelný ledovec je zajímavý a vlastně dost fotogenický, tak jsem pořídil pár fotek,“ dodal Harbeck.

Vědci zatím tento tabulový ledovec neměřili, ale délka jeho hrany se odhaduje asi na 1,6 kilometru. Čistě ostré hrany jsou důkazem, že se opravdu odlomil teprve nedávno, takže ještě jeho strany nestačily odtát. Jinak je jeho tvar náhodný, Kelly Bruntová z University of Maryland přirovnala princip jeho náhlého odtržení od Larsenova ledovce k prudkému odlomení dlouhého nehtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled