Časosběrný on-line glóbus od Googlu ukazuje, jak se změnil svět od roku 1984

Jak se proměnil povrch Země za uplynulé tři dekády? Rozrůstající se města vytlačují lesy, ledovce tají bezprecedentním tempem, vysychají jezera a rozšiřují se pouště – tyto trendy dokládá vylepšená verze služby Google Earth Engine. Stačí si najít konkrétní místo na Zemi a pustit si časovou smyčku snímků jeho povrchu (Timelapse). Videa lze prohlížet na interaktivní mapě, nebo pomocí několikavteřinových sekvencí.

Na projektu začali zaměstnanci Googlu pracovat již v roce 2009. Nakonec se podařilo zkombinovat pět milionů satelitních snímků, a tak vytvořit novou verzi aplikace. Snímky pochází z pěti různých satelitů, většina jich vznikla pod hlavičkou projektu Landsat amerických výzkumných agentur USGS a NASA.

U snímků se dvojnásobně zvětšilo rozlišení, jsou ostřejší a jasnější. Uživatelé si je mohou prohlédnout na stránkách Google Earth Engine nebo se skrze playlist Youtube podívat na téměř 200 videí vybraných lokalit.

Aplikace dokládá, jak se kvůli klimatické změně proměnil za posledních třicet dva let povrch Země.

K těm nejvyhledávanějším ze strany uživatelů patří zdokumentovaná expanze amerického Las Vegas, rapidní zmenšení plochy Aralského jezera či mizení ledovce Columbia na Aljašce. Vědci předpokládají, že se ledovec jednou rozlomí a vznikne po něm 22 kilometrů dlouhý fjord. Podle NASA ztratil od 80. let polovinu své tloušťky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled