NASA odložila let vrtulníku Ingenuity na Marsu. Odstartuje nejdříve ve středu

První testovací let malého vrtulníku Ingenuity na Marsu byl o tři dny odložen kvůli problému, který se vyskytl při zkoušce vysokých otáček rotorů. V sobotu o tom informoval na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Americká vesmírná agentura předběžný termín prvního letu Ingenuity původně stanovila na tuto neděli. První možný termín letu je však kvůli odložení středa 14. dubna.

Důvodem pro odklad letu je, že během páteční prověrky vysokorychlostních otáček rotorů kontrolní zařízení ukončilo dřív sekvenci příkazů ovládajících test. To se stalo ve chvíli, kdy se měl letový počítač přepnout z předletového módu na letový. Podle NASA je ale vrtulník v pořádku a bezpečí. Na Zemi zároveň poslal úplnou sadu telemetrických údajů.

Ingenuity o velikosti malého dronu přistál na Marsu 18. února uschovaný v útrobách robotického vozítka NASA Perseverance. Má ale samostatný program. Není vybavený žádnými vědeckými přístroji, jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Všechny kroky předcházející prvnímu letu helikoptérka úspěšně splnila. Před týdnem se postupně dostala z roveru na povrch planety a následně bez úhony přečkala první mrazivou marsovskou noc. Během týdne pak rozvinula své dva rotory a zdárně je zkušebně protočila. V pořádku jsou i vlastní solární panely, jež jí zajišťují energii, která musí mimo jiné zahřívat přístroje za studených nocí. Teplota na straně odvrácené od Slunce může na Marsu totiž klesnout až k minus devadesáti stupňům Celsia.

Ingenuity je velice lehký, má hmotnost pouhých 1,8 kilogramu. Jeho rotory vyrobené z karbonových vláken se točí proti sobě a k umožnění vzletu v řídké atmosféře rudé planety musejí vyvinout rychlost 2400 otáček za minutu, což je podstatně více, než potřebují k létání helikoptéry na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 12 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 15 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 18 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...