NASA odložila let vrtulníku Ingenuity na Marsu. Odstartuje nejdříve ve středu

První testovací let malého vrtulníku Ingenuity na Marsu byl o tři dny odložen kvůli problému, který se vyskytl při zkoušce vysokých otáček rotorů. V sobotu o tom informoval na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Americká vesmírná agentura předběžný termín prvního letu Ingenuity původně stanovila na tuto neděli. První možný termín letu je však kvůli odložení středa 14. dubna.

Důvodem pro odklad letu je, že během páteční prověrky vysokorychlostních otáček rotorů kontrolní zařízení ukončilo dřív sekvenci příkazů ovládajících test. To se stalo ve chvíli, kdy se měl letový počítač přepnout z předletového módu na letový. Podle NASA je ale vrtulník v pořádku a bezpečí. Na Zemi zároveň poslal úplnou sadu telemetrických údajů.

Ingenuity o velikosti malého dronu přistál na Marsu 18. února uschovaný v útrobách robotického vozítka NASA Perseverance. Má ale samostatný program. Není vybavený žádnými vědeckými přístroji, jeho jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Všechny kroky předcházející prvnímu letu helikoptérka úspěšně splnila. Před týdnem se postupně dostala z roveru na povrch planety a následně bez úhony přečkala první mrazivou marsovskou noc. Během týdne pak rozvinula své dva rotory a zdárně je zkušebně protočila. V pořádku jsou i vlastní solární panely, jež jí zajišťují energii, která musí mimo jiné zahřívat přístroje za studených nocí. Teplota na straně odvrácené od Slunce může na Marsu totiž klesnout až k minus devadesáti stupňům Celsia.

Ingenuity je velice lehký, má hmotnost pouhých 1,8 kilogramu. Jeho rotory vyrobené z karbonových vláken se točí proti sobě a k umožnění vzletu v řídké atmosféře rudé planety musejí vyvinout rychlost 2400 otáček za minutu, což je podstatně více, než potřebují k létání helikoptéry na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.