Na Korsice se našla legendární „liščí kočka“

I v moderní době je možné objevit zcela neznámé zvíře. Dokládá to úspěch korsických biologů, kteří na tomto ostrově poprvé v dějinách našli tvora, který byl doposud známý jen z lidových zkazek – slavnou „liščí kočku“. Pravděpodobně není příbuzná evropských koček.

Na francouzském ostrově Korsika po celé generace kolovaly příběhy o šelmě, která se podobá velké kočce zbarvené jako liška, s huňatým ocasem a dlouhými špičáky. Dlouho byly pokládány jen za mýtus – dokud se v odlehlé části ostrova nepodařilo několik těchto „liščích koček“ odchytit. A zdá se, že se jedná o dosud neznámý druh kočky, píše zpravodajský server CNN.

Odborníci francouzského národního úřadu pro lov a přírodu zatím našli 16 těchto zlatě pruhovaných šelem, které jsou o něco větší než domácí kočky. Loví v noci a podle pořízených fotografií a záznamů se nezdá, že by je všechna ta pozornost nějak těšila.

Kočka, která přešla moře

Biologové předpokládají, že tato kočka patří k dosud neznámému druhu, který mohl před tisíci roky pocházet z Afriky nebo Blízkého východu.

„Při posouzení jejich DNA jsme zjistili, že se liší od kočky evropské divoké (Felis silvestris silvestris). Je příbuzná s africkou divokou kočkou plavou (Felis silvestris lybica), ale její přesnou identitu ještě musíme stanovit,“ řekl hlavní představitel úřadu Pierre Benedetti.

Vědci hodlají v odchytu a studiu koček pokračovat. Zvířatům budou nasazovat sledovací zařízení a budou usilovat o jejich ochranu a uznání coby nového druhu divoké kočky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 42 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...