Japonské lodě vyrazily na komerční lov velryb. Poprvé po 31 letech

Nahrávám video

Japonsko od pondělí 1. července obnovilo komerční lov velryb. Pět lodí již ráno vyrazilo z ostrova Hokkaidó, další budou následovat, informovala agentura Kjódó. Stalo se tak po jednatřiceti letech. Země na konci loňského roku vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC).

Japonsko zastavilo komerční lov před třemi dekádami v reakci na moratorium IWC, které bylo zavedeno kvůli zmenšujícím se populacím velryb. Země ale pokračovala v takzvaném lovu pro vědecké účely. Maso z těchto velryb si i přes regulace našlo cestu do japonských obchodů, za což jiné země Tokio kritizovaly.

Společnosti zabývající se lovem velryb vyslaly své lodě na moře již v pondělí ráno. Plavidla opustila přístav Kuširo a zamířila do pobřežních vod, kde lov zejména plejtváků malých probíhá.

Japonské velrybářské lodě vypluly
Zdroj: Reuters

Čerstvé maso pro japonské zákazníky

Obnovení komerčního lovu velryb při ranní ceremonii uvítal mimo jiné japonský ministr pro rybářství Takamori Jošikawa. Kapitán jedné z lodí se před odjezdem novinářům svěřil, že z komerčního lovu velryb „není nadšený“, nicméně doufá, že se jim podaří nachytat „čerstvé velryby a přivézt je zákazníkům“.

„Poté, co byl lov obnoven, doufám, že si i mladá generace zvykne jíst velrybí maso,“ doplnil další z členů posádky velrybářské lodi, dvaadvacetiletý Hideki Abe. Proti obnovení lovu se už o víkendu protestovalo na mnoha místech planety:

Lov velryb a konzumace jejich masa je podle Japonců důležitou součástí kulturních tradic, podle agentury Reuters ale velká většina Japonců maso velryb nejí.

Kytovce loví pro maso také domorodé kmeny na ruské Čukotce nebo v Kanadě. Komerční lov funguje například v Norsku, je ale regulován. Velrybáři mohou ročně vylovit kolem tisícovky velryb z populace plejtváků malých v Atlantickém oceánu. Na Islandu se letos velryby lovit nebudou, ani jedna ze dvou firem, které v tomto oboru podnikají, letos z ekonomických důvodů na lov nevyrazí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 1 hhodinou

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 2 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 6 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 8 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 9 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 10 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.