Japonské lodě vyrazily na komerční lov velryb. Poprvé po 31 letech

Nahrávám video

Japonsko od pondělí 1. července obnovilo komerční lov velryb. Pět lodí již ráno vyrazilo z ostrova Hokkaidó, další budou následovat, informovala agentura Kjódó. Stalo se tak po jednatřiceti letech. Země na konci loňského roku vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC).

Japonsko zastavilo komerční lov před třemi dekádami v reakci na moratorium IWC, které bylo zavedeno kvůli zmenšujícím se populacím velryb. Země ale pokračovala v takzvaném lovu pro vědecké účely. Maso z těchto velryb si i přes regulace našlo cestu do japonských obchodů, za což jiné země Tokio kritizovaly.

Společnosti zabývající se lovem velryb vyslaly své lodě na moře již v pondělí ráno. Plavidla opustila přístav Kuširo a zamířila do pobřežních vod, kde lov zejména plejtváků malých probíhá.

Japonské velrybářské lodě vypluly
Zdroj: Reuters

Čerstvé maso pro japonské zákazníky

Obnovení komerčního lovu velryb při ranní ceremonii uvítal mimo jiné japonský ministr pro rybářství Takamori Jošikawa. Kapitán jedné z lodí se před odjezdem novinářům svěřil, že z komerčního lovu velryb „není nadšený“, nicméně doufá, že se jim podaří nachytat „čerstvé velryby a přivézt je zákazníkům“.

„Poté, co byl lov obnoven, doufám, že si i mladá generace zvykne jíst velrybí maso,“ doplnil další z členů posádky velrybářské lodi, dvaadvacetiletý Hideki Abe. Proti obnovení lovu se už o víkendu protestovalo na mnoha místech planety:

Lov velryb a konzumace jejich masa je podle Japonců důležitou součástí kulturních tradic, podle agentury Reuters ale velká většina Japonců maso velryb nejí.

Kytovce loví pro maso také domorodé kmeny na ruské Čukotce nebo v Kanadě. Komerční lov funguje například v Norsku, je ale regulován. Velrybáři mohou ročně vylovit kolem tisícovky velryb z populace plejtváků malých v Atlantickém oceánu. Na Islandu se letos velryby lovit nebudou, ani jedna ze dvou firem, které v tomto oboru podnikají, letos z ekonomických důvodů na lov nevyrazí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...