Japonské lodě vyrazily na komerční lov velryb. Poprvé po 31 letech

Nahrávám video

Japonsko od pondělí 1. července obnovilo komerční lov velryb. Pět lodí již ráno vyrazilo z ostrova Hokkaidó, další budou následovat, informovala agentura Kjódó. Stalo se tak po jednatřiceti letech. Země na konci loňského roku vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC).

Japonsko zastavilo komerční lov před třemi dekádami v reakci na moratorium IWC, které bylo zavedeno kvůli zmenšujícím se populacím velryb. Země ale pokračovala v takzvaném lovu pro vědecké účely. Maso z těchto velryb si i přes regulace našlo cestu do japonských obchodů, za což jiné země Tokio kritizovaly.

Společnosti zabývající se lovem velryb vyslaly své lodě na moře již v pondělí ráno. Plavidla opustila přístav Kuširo a zamířila do pobřežních vod, kde lov zejména plejtváků malých probíhá.

Japonské velrybářské lodě vypluly
Zdroj: Reuters

Čerstvé maso pro japonské zákazníky

Obnovení komerčního lovu velryb při ranní ceremonii uvítal mimo jiné japonský ministr pro rybářství Takamori Jošikawa. Kapitán jedné z lodí se před odjezdem novinářům svěřil, že z komerčního lovu velryb „není nadšený“, nicméně doufá, že se jim podaří nachytat „čerstvé velryby a přivézt je zákazníkům“.

„Poté, co byl lov obnoven, doufám, že si i mladá generace zvykne jíst velrybí maso,“ doplnil další z členů posádky velrybářské lodi, dvaadvacetiletý Hideki Abe. Proti obnovení lovu se už o víkendu protestovalo na mnoha místech planety:

Lov velryb a konzumace jejich masa je podle Japonců důležitou součástí kulturních tradic, podle agentury Reuters ale velká většina Japonců maso velryb nejí.

Kytovce loví pro maso také domorodé kmeny na ruské Čukotce nebo v Kanadě. Komerční lov funguje například v Norsku, je ale regulován. Velrybáři mohou ročně vylovit kolem tisícovky velryb z populace plejtváků malých v Atlantickém oceánu. Na Islandu se letos velryby lovit nebudou, ani jedna ze dvou firem, které v tomto oboru podnikají, letos z ekonomických důvodů na lov nevyrazí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 15 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 19 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.