Chemie používaná v kosmetice může uspíšit pubertu, zjistili vědci

Kosmetika má vliv na její uživatele, zejména v době dospívání. Popsala to americká studie, jejíž autoři zkoumali vztah mezi chemikáliemi obsaženými v kosmetice a věkem dospívání. Problém spočívá zejména ve dvou látkách - diethylftalátu a triklosanu.

Používání drogistických a kosmetických výrobků obsahujících ftaláty a parabeny může u dívek uspíšit nástup puberty. K tomuto závěru dospěli vědci z americké kalifornské univerzity, podle nichž tyto chemikálie ovlivňují hormonální signály v těle a urychlují růst a dospívání. Dřívější pubertu vědci zaznamenali i u dívek, jejichž matky kosmetiku s těmito chemikáliemi používaly během těhotenství.

„Našli jsme důkazy, že některé chemické látky hojně používané při výrobě kosmetických přípravků souvisejí s dřívějším nástupem puberty,“ uvedla Kim Harleyová, která výzkum řídila. Studii zveřejnil ve svém nejnovějším vydání britský odborný magazín Human Reproduction.

Dva problémy

Podle Harleyové k dřívější pubertě přispívají zejména dvě látky. Diethylftalát, často používaný v parfémech a deodorantech, a triklosan, který je jako antibakteriální látka přítomen v některých mýdlech nebo zubních pastách. Vědci zjistili, že pokud ženy vykazují vysoké hladiny těchto látek během těhotenství, přijdou jejich děti do puberty rychleji. Konkrétně každé zdvojnásobení hladiny těchto látek v moči znamená nástup puberty o měsíc dříve.

I dívky, které při měření ve věku devíti let měly zvýšené hladiny parabenů, zastihla puberta dříve než jejich vrstevnice, které měly hladiny nižší.

Studie se zúčastnilo 388 dětí a jejich matek, jež se do dlouhodobého výzkumu zapojily už v letech 1999 a 2000.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 1 hhodinou

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 2 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 3 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 4 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 21 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 22 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.