Český ráj motýlů se nachází u Milovic. Žije tu polovina druhů našich denních motýlů

Když odešli vojáci, přiletěli do Milovic motýli. Nyní se zde tvoří unikátní ekosystém s velkou rozmanitostí druhů.

Na pastvinách u Milovic na Nymbursku se vyskytuje 59 druhů denních motýlů bez vřetenušek, což představuje 42 procent všech druhů z celého Česka.

Do bývalého vojenského prostoru u Milovic byli v posledních dvou letech postupně vypuštěni divocí koně, zubři a pratuři s cílem zachovat mizející stepní společenstva a zachránit ohrožené motýly. Podařilo se tak vytvořit oblast s velkou rozmanitostí druhů. Podle vědců se jedná o mimořádnou lokalitu, počtem druhů denních motýlů srovnatelnou s významnými stepními rezervacemi v Českém středohoří. Informovala o tom ochranářská organizace Česká krajina.

Nahrávám video

„Denní motýli jsou jednou z nejohroženějších skupin živočichů. Tento fakt je podložen navíc jejich dostatečnou prozkoumaností. Jsou populárním objektem znalců a jejich rozšíření v České republice bylo důkladně zpracováno,“ řekl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky František Pelc. Příčinou úbytku motýlů jsou podle něj především změny v hospodaření v krajině.

Celkem je mezi druhy motýlů žijícími na pastvině osm chráněných zákonem, pět je na červeném seznamu ohrožených druhů. Z toho je jeden silně ohrožený a jeden kriticky ohrožený. Ochranářsky nejvýznamnějším druhem motýla v této lokalitě je kriticky ohrožený modrásek hořcový Rebelův.

Modrásek hořcový Rebelův
Zdroj: Wikimedia Commons

Motýli v Česku

V České republice je za původní považováno 161 druhů denních motýlů, bez vřetenušek. Z toho 19 druhů, tedy 12 procent, vyhynulo v uplynulých zhruba 100 letech. V zemi tak nyní přežívá 142 druhů denních motýlů, z nichž více než polovina je ohrožených, a některé – třeba právě modrásek hořcový Rebelův – u nás nadále vymírají.

Nahrávám video

V bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou se nachází rezervace s velkými kopytníky na 160 hektarech. Na dvou pastvinách žije 30 dospělých divokých koní a 17 hříbat, osm dospělých zubrů, jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 9 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 11 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 13 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 15 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled