Česká laserová centra hledají mladé talenty. Chtějí přilákat studenty

Středoškoláci budou moct zkusit práci vědců v laserových centrech - a když se osvědčí, mohou tam získat práci.

AVOJA, Bivoj, Lucifer nebo Krakatit, tak se jmenují unikátní laserové systémy, které ve světě v tuto chvíli nemají konkurenci. Jde o zařízení s nevídanými parametry, s jejichž pomocí se v českých laboratořích provádějí výjimečné experimenty, jež posouvají laserovou vědu kupředu.

Na našem území se první laser rozsvítil už roku 1961. Po Spojených státech amerických a Sovětském svazu tak bylo tehdejší Československo teprve třetí zemí světa s vlastním laserovým systémem. Nashromážděné zkušenosti pracovníků Akademie věd a českých univerzit po 60 letech daly vzniknout vědeckým centrům ELI Beamlines a HiLASE – největší vědecké investici v historii naší země.

Nahrávám video

Tato centra nyní ve spolupráci s časopisem Vesmír zakládají Talentovou akademii pro nadané středoškoláky se zájmem o vědu a touhou naplno se pustit do této jen málo probádané oblasti fyziky. 

Pro první ročník Talentové akademie si z přihlášek vyberou 12 nejlepších studentů, pro něž už si v centru připravili program. Během tří dnů, strávených v laserových vědeckých centrech, jim budou zpřístupněny laboratoře, kam se běžně dostanou pouze vybraní zaměstnanci Fyzikálního ústavu Akademie věd. Připraveny jsou experimenty, které jinde nelze zažít, i možnost vyzkoušet si práci ve vědeckém týmu na vlastní kůži.

Pokud studenti během programu usoudí, že by se v budoucnu mohli stát plnohodnotným členem vědeckého týmu, dostanou nabídku na dlouhodobou spolupráci.

Co studenty čeká:

  • Zblízka se seznámí s prací vědeckých týmů a chodem laserových center.
  • Vyzkouší si práci v čisté laserové laboratoři, která je běžně přístupná pouze vybraným zaměstnancům Fyzikálního ústavu Akademie věd.
  • Na jeden den se stanou součástí vědeckého týmu, budou se podílet na výzkumu a prakticky si rozšíří znalosti laserových technologií.
  • Jejich mentorem bude laserový expert, pod jehož vedením budou v týmu pracovat na společném vědeckém projektu.
  • Čeká je návrh řešení, realizace experimentu, vyhodnocení dat i prezentace výsledků.

Kdo se může zúčastnit

Zapojit se mohou všichni studenti a studentky čtyřletého gymnázia, vyšších stupňů osmiletého gymnázia či odborné SŠ se zájmem o přírodovědné předměty, zejména pak fyziku. Přihlášky v podobě on-line dotazníku se musí vyplnit do 22. 7. 2017 na adrese: bit.ly/TalentováAkademie2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prvního neandertálce objevili v lomu před 170 lety. Nebyli betaverzí moderních lidí

Neandertálce si stále ještě spousta lidí představuje jako hrubější, primitivnější verze současných lidí. Nové analýzy ale ukazují, že to byli inteligentní, obratní a přizpůsobiví lidé, kterým k přežití až do současnosti zřejmě chybělo jen málo.
před 15 hhodinami

Krymsko-konžská hemoragická horečka se šíří Evropou. Může se dostat i do Česka

Do Evropy stále více pronikají dříve exotické nemoci. Jednou z nich je krymsko-konžská hemoragická horečka, která se letos dostala výrazněji na Pyrenejský poloostrov. Tamní vědci hledají poučení v Kosovu, které si už prošlo většími vlnami.
před 18 hhodinami

Oteplování může trojnásobně zdražit pšenici, varuje studie

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.
před 19 hhodinami

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
25. 8. 2026

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
25. 8. 2026

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
25. 8. 2026

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
25. 8. 2026

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
25. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.