Česko sice podle meteorologů čekají v příštích dnech tropické teploty, v Brně se ale bude mluvit o antarktických sněžných pláních.
Město ode dneška do středy hostí setkání manažerů národních vědeckých programů a polárních stanic v Antarktidě. Jednu z nich vlastní Masarykova univerzita.
Experti se budou zabývat zejména praktickými problémy spjatými s provozem polárních základen. Jde například o dopravu na základny, využívání obnovitelných zdrojů energie, nakládání s odpady nebo telemedicínu, tedy lékařskou asistenci na dálku. Aktuálním tématem jsou také drony.
- Antarktický smluvní systém zmrazuje nároky států na území Antarktidy, zakazuje jakékoliv vojenské aktivity a také zakazuje těžbu nerostů minimálně do roku 2048.
„Bude se diskutovat o návrhu zákona o provozu dronů v Antarktidě, mají totiž vzniknout aspoň nějaká závazná pravidla, k jejichž dodržování se všichni zavážou,“ uvedl manažer české antarktické stanice Pavel Kapler. Výzkumníci drony používají například při monitorování rozlohy ledovců, vegetace či kolonií živočichů.
Česká stopa v Antarktidě
Česko patří ke 30 zemím, jejichž vědci v Antarktidě soustavně pracují. Daří se to hlavně díky stanici Johana Gregora Mendela, jejíž provoz financuje ministerstvo školství prostřednictvím projektu CzechPolar2. Pro české polárníky je možnost hostit kolegy ze zahraničí výjimečnou událostí. Setkání se v Brně koná poprvé a na dlouhou dobu naposledy, protože státy se při pořádání střídají.
- Objev kosterních pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.
- Nález zkamenělin živočišných hub.
- Objev druhohorních sépií zvaných amoniti.
- Popsání nových druhů bakterií rodu Pseudomonas.
- Naměření teplotního rekordu ve výši 17,8 °C.
U příležitosti brněnského zasedání polárníků se uskuteční také generační výměna ve vedení českého vědeckého programu. Zakladatel univerzitní stanice Pavel Prošek odchází do důchodu, vedení předá Danielu Nývltovi.
